Oproti státnímu dluhu, který každého obyvatele Česka tíží částkou téměř 160 tisíc korun, je to vlastně málo. Navíc dluh Středočeského kraje se na rozdíl od toho státního v posledních letech snižuje. Už čtyři roky výše dluhu pozvolna klesá a hejtmanství počítá s jeho úplným umořením. „Současné vedení kraje žádnou půjčku nepřijalo,“ potvrdila mluvčí Středočeského kraje Nicole Mertinová.
Další zadlužování kraje už by ani nemělo být potřeba. Hejtmanství totiž počítá s výrazným navýšením příjmů ze státního rozpočtu, ke kterému by mělo dojít již v příštím roce.
Kraj dostane navíc 600 milionů
Podle náměstka pro finance Jiřího Peřiny (ČSSD) bude rozpočet roku 2016 v rekordní výši. Na základě změn v rozpočtovém určení daní poputuje krajům od daňových poplatníků více peněz.
„Díky tomu dojde příští rok ke zvýšení krajského rozpočtu o šest set milionů korun,“ upřesnil Peřina. Náměstek navíc věří, že daňové příjmy kraje budou nakonec ještě o něco vyšší, než se nyní plánuje. A co se týče dluhů, tak ty bude kraj podle Peřiny dál náležitě splácet. „S žádným dalším zadlužováním nepočítáme,“ ubezpečil náměstek Peřina.
Podle opozičního krajského zastupitele a starosty Ondřejova Martina Macháčka (kandidát za TOP 09), který je členem finančního výboru krajského zastupitelstva, činí dnes dluhová služba kraje skoro 500 milionů korun ročně.
„Kdyby nebyla, mohlo by se o tolik víc investovat například do rekonstrukcí rozbitých středočeských silnic,“ domnívá se Macháček.
Podle mluvčí by však bez zadlužení v minulosti nebyl dostatek peněz právě na řadu investičních akcí. „Zejména šlo o opravy silnic a investice do modernizace krajských nemocnic,“ podotkla Mertinová.
S dluhy začal Bendl, půjčoval si i Rath
Svůj první velký úvěr si kraj vzal v roce 2007 ještě pod vedením tehdejšího hejtmana Petra Bendla (ODS), a to ve výši čtyř miliard korun. Tento úvěr se čerpal v letech 2008 až 2012 a byl využit na krytí investic především v oblasti dopravy a zdravotnictví.
V roce 2008, za vlády hejtmana Davida Ratha (dříve ČSSD), se kraj zaručil za úvěry oblastních nemocnic, což jej celkem stálo 1,843 miliardy korun. Konkrétně se jednalo o záruky za kolínskou, příbramskou a kladenskou nemocnici, přičemž Oblastní nemocnice Kladno jej tehdy stála nejvíc, téměř jednu miliardu. Tato nemocnice dodnes patří k nejzadluženějším v České republice. Zadlužování kraje pokračovalo i v následujících letech.
Krajské zastupitelstvo v roce 2011 ještě schválilo financování oprav silnic II. a III. tříd v celkové výši jedné miliardy korun a posledním velkým finančním závazkem bylo dokončení stavby Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi, které si v roce 2013 vyžádalo přes 132 milionů korun.
Krajům chybí vlastní příjmy
Podle politologa Kamila Švece z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy stojí za zadlužováním krajů také skutečnost, že tyto samosprávy nemají vlastní zdroj příjmů.
„Nemohou si určovat výše daní, tak jako třeba obce u daní z nemovitosti, tudíž jsou zcela závislé na dotacích a míře rozpočtového určení daní. Tato kombinace samosprávy a fiskální závislosti je přitom poměrně neobvyklá,“ upozorňuje Švec s tím, že kdyby měly kraje vlastní finanční prostředky, možná by jednaly zodpovědněji.
Na druhou stranu podle Švece kraje přečerpávaly své rozpočty i z daleko malichernějších důvodů, jakým je například získávání hlasů voličů.
„Například sociálnědemokratičtí hejtmani v rámci politického boje platili z rozpočtů krajů poplatky u lékaře, aby si tím získali popularitu pro celostátní volby,“ připomíná politolog.
Z podobných důvodů přitom žádná politická garnitura zřejmě nebude chtít dluhy splatit dříve, než je potřeba.
„Když by je jedna politická reprezentace chtěla splatit rychleji, zůstane jí o to méně peněz na její vlastní výdaje, proto se o to žádná nesnaží a každá splácí jen to, co je nutné na základě smluv,“ říká Martin Macháček z finančního výboru, podle nějž kraj většinu svých závazků splatí za deset a dvanáct let. To se týká největších úvěrů, které má hejtmanství u Komerční banky a České spořitelny.
