„Hlasovací lístky lidé obdrží do svých domovních schránek v nejbližších dnech. Výsledky budou známy začátkem září,“ konstatoval řevničovský starosta Dominik Petráček.
Už nyní ale někteří obyvatelé vyjadřují svůj nesouhlas s výstavbou větrné elektrárny u Řevničova prostřednictvím protestní petice. Tu v poměrně krátkém čase podepsalo přes tři stovky nejen místních občanů, ale i chatařů, chalupářů a lidí z okolních obcí. Podle starosty budou zastupitelé při rozhodování k jejím výsledkům také přihlížet.
„Je ale potřeba si uvědomit, že pak nerozhodneme o tom, zda větrná elektrárna v našem katastru bude, nebo ne. Investor ji plánuje na soukromých pozemcích a obec je v tomto případě pouze účastníkem řízení, který se k záměru jen vyjadřuje,“ upozorňuje Petráček.
Ulevilo by se peněženkám
Skupina meridian Nová Energie působící nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích, odhaduje investici do stavby větrné elektrárny u Řevničova na 200 milionů korun. Obci nabízí finanční kompenzace nejen za provoz elektrárny, ale i za pronájem přístupových cest. V příštích dvaceti letech se jedná o 14,4 milionu korun. Podle starosty by ale ve finále mohlo jít o částku ještě o několik milionů korun vyšší.
Plovoucí soláry na štěchovické nádrži už dodávají proud, vystačí pro 10 domů |
„Jedná se o peníze, které by obci a občanům pomohly, ale pro její chod nejsou nezbytné. V podstatě jde o to, že když nyní vyjádříme svůj nesouhlas, riskujeme, že elektrárna bude stejně stát a obec a občané z ní nebudou mít nic,“ vyjádřil se Dominik Petráček.
Obyvatele Olešné obdobná nabídka nepřesvědčila. Přestože podle tamního starosty Jaromíra Nového by se v tomto případě jednalo o významný zdroj do rozpočtu, který by umožnil například snížení poplatků za svoz odpadu a pomohl by dalšímu rozvoji obce.
„Větrníky“ za domy nechtějí
Důvodů, proč by nová nejvyšší větrná elektrárna v Česku dosahující včetně vrtule téměř 250 metrů, stát u Řevničova neměla, je podle iniciátorů zmíněné petice několik.
„Větrník“ |
Petenti argumentují především tím, že by „větrník“ převyšoval vrchol nedalekého kopce Louštín, což by zásadně narušilo celkový krajinný ráz území mezi přírodním parkem Džbán a chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko. „Nejsme odpůrci nových technologií, jen chceme, aby se tato zařízení stavěla smysluplně, na místa k tomu vhodná,“ říká člen petičního výboru Tomáš Nocar.
Mezi další argumenty proti patří blízkost obytné zástavby nejen v Řevničově, ale i v sousedních Krušovicích. A s tím souvisí obavy obyvatel z poklesu ceny nemovitostí, ale i rušivé dopady na život v obci. Také nabídnutá kompenzace ze strany investora je podle autorů petice nedostatečná.
Proti stavbě se vymezují rovněž myslivci ze spolku Bažantnice Řevničov. Poukazují na to, že údolí mezi Louštínem a Džbánem je přirozeným koridorem migrace ptactva, ale i biotopem chráněných živočichů, především obojživelníků.
Elektrárna láká turisty
Dosud jedinou zkušenost s velkou větrnou elektrárnou mají ve středních Čechách ve Pcherách na Kladensku. Dva velké větrníky už jsou zdejší krajinnou dominantou od roku 2008. Tehdy se jednalo o nejvýkonnější zdroje energie využívající sílu větru v Česku. Investice dosáhla téměř 190 milionů korun.
Obyvatelé Pcher měli před výstavbou také obavy především o příjem televizního signálu. Tamní zastupitelé tehdy vedli tak dlouhé debaty o tom, jaký postoj zaujmout, až investor elektrárnu postavil na soukromých parcelách. Obec ani obyvatelé z ní tedy žádný příjem nemají, s výjimkou peněz za pronájem přístupových cest. Nyní už zde elektrárna tématem není. Naopak z dálky viditelná stavba láká turisty.
Proti stavbě nových „větrníků“ v kraji se v minulosti vyslovili například obyvatelé Kozmic na Benešovsku, Pavlíkova na Rakovnicku, Načeradce na Benešovsku nebo Sušna na Mělnicku. Další větrná elektrárna měla vzniknout u Kosovy Hory na Příbramsku, investor ale nakonec od projektu ustoupil.
1. dubna 2023 |
