„Žaloba žalobce Rencar Praha, a.s., proti žalovanému Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, a.s., byla zcela zamítnuta. Účastníci mohou od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí soudu podat odvolání. Rozsudek tedy prozatím nenabyl právní moci,“ řekla iDNES.cz mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 Tereza Pirklová.
Řešenou smlouvu, která se týká desetitisíců reklamních ploch, firmy původně uzavřely v roce 1997, poté bylo podepsáno několik dodatků a v roce 2009 konsolidované znění. Podle soudkyně Andrey Höllgeové nebylo už v původním znění dostatečně určeno, čeho se týkala.
„Vymezený předmět je podle názoru soudu neurčitý, a smlouva je tak absolutně neplatná,“ uvedla. „Z neplatnosti této smlouvy vychází i neplatnost konsolidovaného znění z roku 2009,“ dodala.
Podle soudkyně samo o sobě není podstatné, že obě firmy roky spolupracovaly. „Je pravdou, že mezi účastníky byla zavedena určitá praxe,“ uvedla. Nešlo však podle ní o smluvní vztah, ale pouze o zavedenou praxi. Vedení DPP rozhodnutí soudu přivítalo.
Pražský dopravní podnik čelí trestnímu oznámení Rencaru. Nesmysl, reaguje |
Společnost Rencar uvedla, že se proti rozsudku odvolá, věc tak bude řešit soud vyšší instance.
„Dopravní podnik již řadu let veřejně prohlašuje, že je smlouva absolutně neplatná, a to na základě pochybení, která sám způsobil,“ uvedl mluvčí Rencar Jiří Chojka. Dodal, že „soud přistoupil na neférovou hru, kdy Dopravní podnik chce těžit z vlastních chyb“.
Neplatná či koncesní
DPP uvedl tři hlavní důvody, proč je podle něj smlouva neplatná. Původní znění podle advokáta podniku Ondřeje Krotila zaprvé nepodepsali v souladu s pravidly dva členové představenstva za každou ze stran, ale pouze generální ředitelé. Druhým důvodem byla neurčitost, protože smlouva nikdy nezahrnovala soupis majetku, kterého se týká, což také soud uvedl jako hlavní důvod její neplatnosti.
Posledním uvedeným argumentem bylo to, že podle nálezu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) šlo o smlouvu koncesní, ke které však nebyl udělen souhlas ministerstva financí, jak to požaduje zákon.
Podle Rencaru stanovy obou firem podle něj umožňovaly podpis pouze generálním ředitelem. Obě strany podle advokáta firmy Martina Řandy smlouvu bez námitek plnily i bez dodatků specifikujících předmět nájmu.
Dodatky podle něj nebyly nutné, protože smlouva byla tzv. nepovinně písemná a týkala se veškerého majetku. Advokát odmítl i to, že by šlo o koncesní smlouvu, jak uvedl ve svém nálezu ÚOHS. Ten podle Řandy tvrdil, že koncesní charakter měla už smlouva z roku 1997, kdy však ještě neexistoval koncesní zákon.
Soudy se vlečou již roky
Aktuální spor DPP a Rencar začal v roce 2016. Točí se kolem smlouvy z roku 1997, která měla platit do roku 2031 a zahrnuje pronájem desítek tisíc reklamních nosičů na dopravních prostředcích, v metru nebo na zastávkách. Podnik ji vypověděl v roce 2016 poté, co ji vedení DPP a tehdejší primátorka Adriana Krnáčová (ANO) označily za nevýhodnou. DPP zároveň zpětně napadl její platnost.
DPP už část ploch po napadené výpovědi smlouvy pronajal na základě tendru skupině BigBoard. Rencar se sice výsledku tendru bránil soudně, ale neuspěl. Rencar na reklamě městskému podniku odvádí 44 až 55 milionů korun ročně. Na trhu by podle zástupců podniku bylo možné dosáhnout i dvojnásobné částky. Obvodní soud pro Prahu 1 řeší JCDecaux a jejího technického ředitele Tomáše Tenzera také v souvislosti s údajným zvýhodněním při zakázce na pronájem ploch v metru.
Podle výroční zprávy Rencar loni celkem utržila více než 251 milionů korun. Z prodeje reklamy v Praze získala téměř 132 milionu a dalších několik desítek milionů za instalaci reklamy. V případě pravomocného rozsudku ohledně neplatnosti smlouvy s DPP tak může přijít o podstatnou část svých celkových příjmů.
Rencar a dopravní podnik
|
