V některých nemocnicích se už od začátku září potýkají s tím, že nemohou plně léčit pacienty vyžadující nákladnou léčbu - například s roztroušenou sklerózou či rakovinou.
Podle ministerstva zdravotnictví je třeba připravit se na to, že drahá léčba nebude pro všechny. Musí se počítat s tím, že příští rok se deficit ve zdravotnictví kvůli nekončící krizi ještě prohloubí.
To by znamenalo, že lékaři budou muset třídit pacienty a rozhodovat o tom, kdo si léčbu zaslouží a kdo ne. To je pro většinu lékařů velmi stresující a nepřijatelné z hlediska jejich profese.
"O práci našich špičkových kardiologů je přitom zájem po celém světě. Často se cizinci informují na to, zda by jim u nás mohla být provedena operace. Vzhledem k tomu, že většina z nich je ze zemí bývalého SSSR a zbytku východní Evropy, platby jsou prováděny v hotovosti. Není třeba zastírat, že to je pro kliniku možný podíl příjmů. Ten v důsledku krize zvažují naši lékaři navýšit," uvedla mluvčí Kardiologické kliniky IKEM Pavla Krištofová.
Ročně je na jejich klinice operováno kolem dvaceti platících cizinců, zájem je prý ale daleko vyšší. "Všichni jsou ochotni zaplatit za špičkovou péči, kterou by navíc v jejich zemi často ani získat nemohli. Například v Rusku a na Ukrajině je podobných zařízení velmi málo nebo chybí úplně," řekla mluvčí.
Na východě se některé operace neprovádějí
To potvrzuje i přednosta kliniky Josef Kautzner. "Česká republika je nejvyspělejší z bývalých zemí socialistického bloku. Dodnes v řadě těchto států neexistuje potřebná infrastruktura a některé výkony se tam prakticky nedělají. Proto je zájem poskytnout péči pacientům jinde," řekl.
Zájem ze zahraničí místní lékaře těší, v tuto chvíli v něm navíc vidí přijatelné řešení krize ve zdravotnictví. Lékaři z IKEM přitom zdůrazňují, že zahraniční pacienti neznamenají hrozbu pro ty české. "Pokud se jejich počet v blízké budoucnosti navýší, neznamená to v žádném případě delší čekací doby na operace. Naopak. Z toho, že by do kliniky přibylo víc peněz, budou profitovat hlavně čeští pacienti," shrnula Krištofová.
Toho, že movití zahraniční pacienti mohou být pro napnuté rozpočty nemocnic dobrou vzpruhou, jsou si vědomi i ve Fakultní nemocnici Motol. I tam přijímají pacienty ze zahraničí, platící za plánované operativní zákroky.
Pacienti nejvíc žádají operaci srdce a pohybového ústrojí
"Ročně u nás plánovaně operujeme zhruba 2 800 zahraničních pacientů," potvrdila trend mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová. To, zda bude nemocnice zvyšovat počty těchto pacientů, zatím potvrdit nechtěla. "Jako jeden z možných strategických kroků nemocnice připadá v úvahu, rozhodnuto však není," dodala.
Že je to reálné, naznačuje fakt, že je v nemocnici zřízeno speciální cizinecké centrum, které zájemcům o operaci vyřizuje zákroky takzvaně "na klíč".
Cizinci, kteří se do Motola přijedou nechat operovat, mají největší zájem o ortopedické a kardiologické zákroky, léčbu v dětském kardiocentru či na dětské neurologii. "Výjimkou však nejsou ani žádosti o standardní zákroky typu operace žlučníku či tlustého střeva," vyjmenovala Jurinová.
Platba pacienta ze zahraničí se třeba v IKEM provádí tak, že pacient, který se na zákrok objedná, zaplatí předem 90 procent stanovené ceny. Po zákroku doplácí zbylých deset procent. "Je to proto, kdyby byla operace nakonec levnější, aby se nemuselo složitě administrativně vyřizovat, jak pacientovi přeplatek vrátit," vysvětlila mluvčí Kardiologické kliniky Krištofová.
Jak MF DNES zjišťovala v ostatních pražských nemocnicích - i tam by byl z jejich strany velký zájem o platící zahraniční pacienty. Ti se však na méně specializovaná zařízení příliš často neobracejí. "Je jich opravdu velmi málo," povzdechla si mluvčí Thomayerovy nemocnice Martina Štanclová.
