Vizualizace parku na Rohanském ostrově

Vizualizace parku na Rohanském ostrově | foto: IPR

Bariéra proti vodě, ale i místo k odpočinku. Rohanský ostrov čeká velká proměna

  • 4
Nakonec bez slepého ramene, ale se zachovaným biotopem. Také to se změní v libeňském meandru Vltavy při rozvoji Manin, Rohanského a Libeňského ostrova. Vítěze soutěžního dialogu na revitalizaci celého území, kterým je česko-belgický tým, představili zástupci Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) a vedení magistrátu.

Jde o jeden ze dvou desítek velkých projektů spjatých s Vltavou v hlavním městě. Všechny je možné si prohlédnout na netradičně pojaté výstavě v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v sousedství Emauzského kláštera u Karlova náměstí.

Rohanský ostrov stále představuje především neutěšený brownfield. „Přispívá tak k efektu tepelného ostrova v tomto místě. Brownfield chceme odstranit a existující stav změnit,“ řekla Jana Komrsková (Piráti), náměstkyně primátora pro životní prostředí.

Město vybralo podobu parku u Berounky, vítězové zpracují návod na rozvoj území

Podoba 56 hektarů v osmém městském obvodě se v ideálním případě začne měnit přibližně za tři roky. „V této době získáme stavební povolení pro první z pracovních etap. Práce na ní potrvají šest měsíců,“ popsal první kroky Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní plánování. Finální etapa přijde na řadu v horizontu desítek let.

Konec slepého ramene

„Okolí ostrova bude za pět až sedm let zastavěno. Věřím, že vznik parku naváže na současnou bytovou výstavbu a vhodně ji doplní. Oceňuji, že přidává pobytové plochy pro aktivní využití, jako je množství sportovišť,“ uvedl Radomír Nepil (ANO), místostarosta Prahy 8.

Jasno už je o způsobu, jak se tento kout města promění. „Stavět začneme od města směrem k řece,“ řekl architekt Michal Fišer, člen vítězného sdružení OMGEWINS-Fišer-VRV-ŠINDLAR.

Záměr už nepočítá s obnovením slepého ramene řeky, které dříve oddělovalo Rohanský ostrov od Karlína. Architekti namísto toho navrhli snížit úroveň terénu a na stejném místě vybudovat promenády. Stále ale bude mít stejnou funkci jako slepé rameno, které se původně mělo stát součástí protipovodňové clony Libně, Karlína a Holešovic. „Ukazuje se, že to, co kolegové navrhli, je stejné a možná dokonce mírně lepší,“ dodal k této novince Hlaváček.

Biotopy a charakter místa zůstanou ale zachovány. Absence kanálu zároveň přináší význačnou finanční a časovou úsporu. Bonus podle zástupců magistrátu zároveň představuje to, že ochranná opatření proti velké vodě vzniknou jen na pozemcích města.

„Je to významný přínos, zvlášť, když si uvědomíme, že případné majetkoprávní spory se mohou protáhnout na řadu let,“ řekl Michal Hroza (TOP 09), radní pro infrastrukturu.

Vítězný tým porota zvolila na základě takzvaného soutěžního dialogu, který má oproti klasickému výběrovému řízení výhodu, že se jej účastní více expertů z řady oborů. „Řeka formovala libeňský meandr, jeden z největších v metropoli. Ten přesto zůstává poněkud skryt pozornosti obyvatel. K našim úkolům proto náleželo udělat z něj opět součást přírody a města,“ vysvětlil Michal Fišer.

Řeka a její proměny

Konsorcium vítězných tvůrců nyní na základě objednávky města začne připravovat další, podrobnější studii, která bude zahrnovat i rozčlenění záměru na zmiňované etapy. Na ni navážou projekční práce. Na kolik celá revitalizace vyjde, nyní není jasné.

Představu, jak soužití města a jeho osy v podobě Vltavy vypadá, si lze udělat také z výstavy Praha zítra? Město a řeka, která se koná až do 17. prosince letošního roku. „Vltavy a jejích břehů se nyní týká pětadvacet projektů,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Výstava v centru CAMP představuje stříbrnou stuhu řeky z obou břehů od Zbraslavi až po Podbabu. „Vltava a její přítoky od Motolského potoka, se vinou po podlaze výstavní síně. Pod paprsky UV světla se promění v obří mapu veškerého pražského vodstva,“ sdělil Marek Vácha, mluvčí IPR. Tuto část doplňují další prvky.

Například širokoúhlá projekce zve na cestu do minulosti Vltavy i Prahy pomocí historických rytin, map, fotografií i archivních záběrů. „Analogová“ část výstavy posléze shrnuje základní informace a „vltavská nej“. „Informace obsažené na výstavě pocházejí většinou z dokumentů IPR,“ objasnil Ondřej Boháč.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz