(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: MAFRA

V Praze žijí stovky druhů zvířat, spatřit lze ledňáčky, kuny i lišky

  • 4
Hlavní město, ač se to zdá jako paradox, je svým způsobem rájem zvířat. V metropoli jich žije několik stovek druhů jako netopýr, ježek, plch, lasička, kuna nebo liška. Mnohé z živočichů patří mezi chráněné.

Koruny stromů v sadech, křoviska parků, rákosí na vltavských březích, ale i štěrbiny zdí panelových domů poskytují útočiště mnoha živočišným druhům. 

Kde lze zvířata v Praze potkat

  • plch velký – Petřín
  • kuna skalní – Staré Město
  • ještěrka zelená – Baba
  • jezevec – Prokopské údolí
  • sysel obecný – letiště Letňany
  • slepýš křehký – Bílá skála
  • ještěrka obecná – Bílá skála
  • veverka – Karlovo náměstí
  • liška – Čihadla
  • čolek velký – Ládví
  • užovka obojková – Ládví
  • ťuhýk obecný – Baba
  • chřástal vodní – Slatina
  • moták pochop – Štěrboholy
  • volavka bílá – Milíčovské rybníky

„Je to tím, že území, na kterém se Praha rozkládá, je velmi rozmanité. Jsou tu skály, tekoucí nezamrzající řeka, mokřady, údolí, mnoho přírodních rezervací s původní přírodní krajinou a městské parky se starými vzrostlými stromy. Kdyby tu nestálo město, bylo by zde ideální místo pro národní park,“ říká Zuzana Pokorná, vedoucí ošetřovatelka Záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy.

V zahradách rodinných domů a v sídlištních parcích ve velkém žijí ježci. V Praze jich jsou tisíce. „Ježek je noční živočich. Pokud ho uvidíte za dne, znamená to, že má nějaký zdravotní problém,“ říká Zuzana Pokorná. V záchranné stanici jich ročně ošetří stovky. Nejčastějším problémem pichlavých hmyzožravců jsou parazité. Blechy či klíšťata, z vnitřních parazitů trpí často na tasemnice.

„Na podzim se k nám dostává hodně ježků. Většinou jde o zesláblé mladé jedince, kteří trpí na vnitřní parazity, a proto nejsou dostatečně vykrmení. Aby přežili zimu, potřebují mít mladí ježci na konci podzimu alespoň 500 gramů,“ říká ošetřovatelka.

Zdraví, silní ježci v Praze přezimují bez problémů. Zimní hnízda si hloubí v zemi pod hustým křovím, listím či pod větvemi. Energii čerpají z tukových zásob, které si během podzimních dní uloží pod kůži na hřbetě.

Hojně zastoupeni jsou v metropoli i netopýři. Ve štěrbinách panelových domů či v dutinách starých stromů jich jsou stovky. Hodně jich žije ve Stromovce, na Petříně, ale i na pražských sídlištích. „Specifikem těchto chráněných nočních savců je, že přes den zpomalují svůj metabolismus, aby šetřili energii. Pokud jsou zranění a berou léky, musíme je právě kvůli jejich metabolismu zahřívat, aby léky účinkovaly,“ dodává ošetřovatelka.

V Praze potkáte i plcha nebo kunu

Méně početným druhem žijícím uprostřed velkoměsta je vzácný plch velký. Jeho rajonem jsou hlavně petřínské sady. „Plch vypadá jako šedá veverka. Hnízda si staví v dutinách stromů nebo ve skalních štěrbinách či v budovách, například v chatách. Aktivní je hlavně za soumraku, kdy si shání potravu. V říjnu je poslední možnost ho vidět, pak zimuje,“ říká Pokorná.

Záchranná stanice hlavního města Prahy

Za rok přijme kolem čtyř tisíc zvířat. Dvacet procent z nich patří mezi vzácné druhy. Ovšem ne každé zvíře potřebuje pomoc. Polovina z přijatých zvířat jsou mláďata, která lidé považují za opuštěná. Ne vždy tomu tak je. Některá z nich, často malé srnky, pouze čekají na své rodiče. Do stanice se dostává i mnoho ptáků. Jejich častým problémem je, že narazí do skleněných protihlukových bariér, někdy i do prosklených výškových budov.

Kdy volat záchrannou stanici

  • Když se zvíře nemůže hýbat, ptáci nemohou létat.
  • Je viditelně zraněné nebo krvácí.
  • Když je zvíře v prostoru, odkud se samo nemůže dostat či kde mu hrozí nebezpečí.
  • Když je ptáče málo opeřené.
  • V případě savců když je mládě nesamostatné, má ještě zavřené oči, nechodí, jen se plazí a píská.
  • Je aktivní v době, kdy má spát.

Stanice je v provozu 24 hodin denně.
Telefon: 773 772 771

Naopak celoročně jsou aktivní veverky. Ty žijí třeba na hřbitovech, v parku na Karlově náměstí či v městských lesích a parcích.

Z volné přírody se do města přestěhovaly i kuny skalní, rozšířené jsou už téměř na celém území metropole. Trvalými obyvateli pražských lesů jsou divočáci, lasičky, ale i lišky.

„Opakovaně jsme se starali i o nemocné jezevce. Ti jsou v Prokopském údolí. V loňském roce se k nám dostal i bobr evropský, který spadl na okraji Prahy do betonové nádrže. Poté, co z ní byl vytažen, u nás pár dní pobyl, pak jsme ho vypustili zpět do přírody,“ říká Pokorná.

K vzácným kouskům středních Čech a okraje Prahy patří šakal. „Prokázáno bylo dokonce i jejich rozmnožování. K nám pravděpodobně přišli z jižní Evropy,“ říká ošetřovatelka.

U Vltavy žijí ledňáčci, na vodě vzácné kachny

K početným druhům žijícím na území hlavního města patří i ptáci. Na Vltavě jsou vzácné kachny, třeba potápivá kachna s nápadným černobílým peřím, hohol severní nebo morčák velký. Dobrým poznávacím znamením samiček morčáků je oranžové peří na hlavě.

U Vltavy žijí i ledňáčci a tři druhy racků – racek bělohlavý, bouřní a chechtavý.

Velmi početné jsou v Praze i labutě. Ty jsou na Vltavě a na mnoha pražských rybnících. „Letos jsme přijali víc než devadesát labutí, dvacet z nich byla mláďata. Část jich přišla o matku, některá byla osiřelá,“ říká Pokorná.

V hustých rákosových porostech vltavských břehů má domov i rákosník velký.

Rybníky obydlují i sluky, ledňáčci, volavky, ale i vzácní chřástalové. Hodně vodních ptáků, dravců i dalších druhů se v Praze objevuje s příchodem podzimu, kdy táhnou do teplých krajů. To je případ i vzácných jeřábů. Podzim k nám přivede i havrany nebo severské populace káňat lesních či rousných.