Nejdříve míříme na Libeňský most. Ten spadá do kategorie havarijní stav a od poloviny ledna je uzavřen pro veškerou dopravu.
Ptejte se na pražské mosty hostů pořadu RozstřelO stavu mostů v Praze přijdou ve čtvrtek diskutovat do Rozstřelu na iDNES.tv Miloslava Pošvářová a pražský radní pro dopravu Petr Dolínek. |
„Problém je v tom, že do mostu zatéká. Ve vozovce došlo k trhlinám, a i když jsou místa zalitá zálivkou, přesto se skrz ně voda dostává. Také podél celé panelové tramvajové tratě teče dovnitř,“ popisuje Pošvářová. Podle ní za to může fakt, že nefunguje izolace.
„Most stojí 90 let. Zhruba po 30 letech se mají izolace opravovat, ale nestalo se tak ani jednou. Životnost izolace není nekonečná,“ upozorňuje.
Navíc nefungují ani odvodňovače, kapalina si proto nachází cestu všude možně. „Voda vyvěrá místy, kde může, rozpouští beton, ten opadává a odkrývá se výztuž. A ve chvíli, kdy je pevnost betonu nízká, tak je samozřejmě nízká i únosnost,“ říká dopravní inženýrka.
Přes zimu navíc voda v mostech škodí ještě víc. „Když zateče na beton, tak se do něj vsakuje a při minusových teplotách v něm mrzne a trhá ho,“ vysvětluje. Pod dvěma pilíři dělníci od konce ledna staví podporu. Díky ní se na spojnici mezi Libní a Holešovicemi vrátí od soboty 3. března tramvaje. O autech teprve město rozhodne.
„Celé podpůrné konstrukce, kterým se říká pižma, stojí na betonovém základu. Na ně pak pokládají nosníky. Podepření takového typu tady může být klidně rok, dva,“ říká Pošvářová s tím, že tyto podpěry běžně využívají při havarijních stavech na železnici. „Tam jim to ale trvá podepřít do jednoho, maximálně dvou dnů,“ nechápe Pošvářová, že u Libeňského mostu to dělníkům zabralo víc než měsíc.
U Palackého mostu by mohly vypadat kameny
Jen o stupeň méně, šestku, má podle TSK Palackého most. Je tedy ve velmi špatném stavu. Podle Pošvářové za to může zejména fakt, že jediná velká rekonstrukce proběhla v 50. letech minulého století, kdy ho rozšiřovali ze sedmi na deset metrů. Problém je podobný jako u Libeňského mostu – zatékání.
„Vývěry vody jsou takové, že to tady občas při mrazu vypadá jako krápníková výzdoba,“ popisuje soudní znalkyně, zatímco stojí pod obloukem. „Následky pak mohou být ty, že v místech, kudy voda teče, začnou vznikat trhliny. Ty se spojí a dojde k rozestupování zdiva. Poté do něj bude zatékat ještě masivněji a kvůli mrazovým cyklům a zatížení shora se rozestoupí celé a dojde k rozevření klenby,“ varuje.
Kdyby most ani přesto neopravili, začnou se podle Pošvářové z oblouků uvolňovat kameny. „Viděla jsem několik případů zřícených krajových částí kleneb,“ vzpomíná.
Na železničním mostě zkorodovaly konzole, hrozil by pád lidí
V havarijním stavu se nachází ještě železniční most. Vlaky tudy jezdí dál, lávku pro pěší ale loni v prosinci raději uzavřeli. A podle Miloslavy Pošvářové správně. „Při pohledu shora je evidentní, že jsou zkorodovány konzoly (tedy nosníky lávky - pozn. red.), a to takovým způsobem, že by mohlo hrozit, že by upadly,“ popisuje rizika.
Podle ní je to ale problém údržby. „Chybělo čištění. Hnízdí tu ptáci a ptačí trus je v kombinaci s vodou velmi agresivní, a může právě způsobit až prokorodování konstrukce,“ dodává dopravní inženýrka Pošvářová.
