Kotva otevřela před 45 lety. S rekonstrukcí se čeká na souhlas památkářů

Sedm podlaží, 57 prodejních oddělení, 39 druhů služeb a kapacita pro 22 milionů zákazníků za rok. Takové byly parametry obchodního domu Kotva, když před 45 lety poprvé otevřel. Letos ho čeká rekonstrukce.

Dům s půdorysem propojených šestihranů podle návrhu manželů Věry a Vladimíra Machoninových bývá považován za jednu z nejvýznamnějších českých staveb první poloviny sedmdesátých let. V letošním roce ho chce jeho majitel, jímž je od roku 2016 společnost PSN, rekonstruovat.

O svých plánech informovala firma loni na jaře. Od té doby je ale na detaily skoupá. „Přípravy na rekonstrukci běží a děláme všechno pro to, aby Kotva byla pro zákazníky co nejvíce přitažlivá a aby se do ní chtěli vracet,“ sdělila MF DNES mluvčí PSN Kateřina Jukl s tím, že více informací nemůže poskytnout. Na dotaz, zda platí, co bylo o rekonstrukci řečeno loni, uvedla, že to nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit.

Minulý rok majitel Kotvy uváděl, že bude v rámci rekonstrukce vyčištěna fasáda z vnější strany a další změny se budou týkat vnitřku fasády a výměny některých technologií jako například chlazení, topení nebo osvětlení. „Objekt považujeme za skvost brutalistní architektury, proto na něm nechceme nic zásadního měnit. Fasáda je zevnitř zamořena azbestem, který je potřeba odstranit,“ uvedl loni ředitel obchodního domu Marek Vavřina.

Vzhledem k tomu, že je Kotva od loňského května definitivně prohlášena za kulturní památku, vyjadřovali se k projektu rekonstrukce také památkáři. „Naše stanovisko z loňského června bylo v řadě případů kladné, v některých případech vylučovalo větší zásahy, které by změnily charakter památky. Musí být ochráněna stavba jako celek, nesmí dojít ke změně barevnosti, pláště nebo k přístavbám,“ říká šéf pražského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Jaroslav Podliska.

Potomci architektů mají obavy

Vyjádření NPÚ slouží jako podklad pro rozhodování magistrátních památkářů při vydávání stavebního povolení. Jejich stanovisko však zatím podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana vydáno nebylo.

Památkově chráněný obchodní dům

• Kotva byla postavena v letech 1969 až 1975 podle vítězného soutěžního návrhu architektů, manželů Věry a Vladimíra Machoninových. Ti společně navrhli také hotel Thermal v Karlových Varech nebo budovu velvyslanectví v Berlíně.
• Prodejní plocha Kotvy byla v době otevření 22 160 metrů čtverečních, 75 tisíc zákazníků denně mělo obsloužit 2 tisíce zaměstnanců. Investice do stavby přesáhly 640 milionů Kčs. V době otevření byla Kotva největším obchodním domem v Československu
• Budova samotná je od loňského roku na základě rozhodnutí ministerstva kultury památkově chráněná. Ochranu jí zajišťuje i to, že stojí na území Pražské památkové rezervace.

Podle Marie Kordovské, vnučky manželů Machoninových, hrozí, že během rekonstrukce dojde k zásahům do architektury domu. „Máme z toho strach, protože takové rekonstrukce by se měly dělat otevřeně a transparentně. Je potřeba, aby byly zvoleny kvalitní materiály, dodrženy barvy a podobně,“ vysvětluje Kordovská, která v rámci iniciativy Respekt Madam spolu s bratrem Janem bojuje za autorská práva Věry Machoninové. 

V poslední době se snaží upozorňovat například na problémy s rekonstrukcí hotelu Thermal v Karlových Varech.

To, že jsou rekonstrukce staveb, jako je Kotva, často problematické, potvrzuje také architektka Radomíra Sedláková. „Firmy, které chtějí rekonstruovat budovy z šedesátých a sedmdesátých let, vědí, že by mohly narazit, tak to často velmi tutlají,“ říká Sedláková.

Podle ní je Kotva příkladem toho, v jak dobré kondici byla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let československá architektura. „Parcela je velice nepravidelná. Machoninovi, kteří zvítězili v architektonické soutěži, touto nepravidelností krásně propluli, jelikož zvolili šestihran, a to způsobem, který na první pohled nedává najevo, jak je ten dům veliký. To člověk pozná, až když ho chce obejít,“ popisuje Sedláková s tím, že kvality nabízí i interiér Kotvy. „Její architektura je natolik univerzální, že je ten prostor naprosto volný a umožňuje libovolný druh obchodování,“ dodává.

O tom, že má v proluce na náměstí Republiky stát významná stavba, se diskutovalo už od dvacátých let. Nakonec zvítězil plán postavit moderní obchodní dům.

Daleko za obchody na Západě

„Praha měla na konci 60. let jen obchodní dům Brouk a Babka na Letné, Bílou labuť a pak už nic. Byla v té době totálně zaostalým městem ve smyslu moderního obchodování,“ říká Sedláková. Ve chvíli, kdy se Kotva s pompou otevřela, byla ovšem západoevropská města opět o něco dál a rozvoj kupní síly na Západě vedl k výstavbě supermarketů, hypermarketů a velkých nákupních center.

„Kotva se stala prvním poválečným obchodním domem s plným sortimentem v Praze. Od otevření Bílé labutě uběhlo už pár let, a proto se jeho otevření, z ideologických důvodů bez jeho autorů, v únoru 1975 stalo významnou událostí,“ píše Petr Ulrych v knize Obchodní dům Prior/Kotva, kterou vydal Národní památkový ústav.

V době vzniku Kotvy bylo v krizi stavebnictví, které nestíhalo stavět ani byty. Výstavby se proto ujala švédská firma Siab, kvůli níž se ocelová konstrukce měnila na betonovou, aniž by ale bylo nutné upravovat architekturu. „Švédové české straně věřili natolik, že si i cement vozili svůj. I proto je dodnes vidět, že ten beton je opravdu velmi kvalitní,“ dodává Sedláková.