Podle starosty Rakovníka Pavla Jenšovského (ČSSD) je příchod vojáků do Rakovníka pro město velmi dobrou zprávou nejen kvůli vyššímu pocitu bezpečí a dostupné pomoci v případě nenadálých událostí, ale pomůže také rozvoji regionu.
V kasárnách budou zatím dvě desítky vojáků, kteří budou tvořit jádro nově vzniklého útvaru. Nyní se práce zaměří na obnovu sítí, navezení vybavení, revize a opravy. „Máme celý proces rozdělený na tři etapy do roku 2024,“ uvedl zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiří Baloun.
V první etapě do roku 2018 včetně bude v kasárnách prvních sto lidí, vzniknout má velitelská a logistická jednotka praporu, který se zde vytvoří v následujících letech. „Náš cíl je vytvořit bojovou jednotku,“ doplnil Baloun. Protože je jedním z cílů generálního štábu minimalizovat pohyb jednotek mezi různými působišti, bude se zřejmě jednat o zcela nově vytvořený útvar.
Do osmi let až 600 vojáků
Druhá etapa počítá s 350 vojáky do roku 2021 a třetí etapa do roku 2024 s více než 600 vojáky. Vybavení technikou bude záležet i na rozpočtu, nyní se upravuje rozpočet na rok 2017 i střednědobý plán na roky 2018 a dále.
Ženijní útvar v Rakovníku byl zrušen na konci roku 2013, kdy z kasáren odešlo zhruba 350 vojáků. Armáda plánovala prodej areálu jako nepotřebného majetku a v roce 2015 se už oceňovaly jeho části.
V září ministr obrany Martin Stropnický (ANO) oznámil, že se vojáci do kasáren vrátí (psali jsme zde). Jako důvody uvedl změnu bezpečnostní situace a plánované zvyšování počtu členů armády a aktivních záloh. O to, aby se do kasáren vojáci vrátili, stálo i minulé vedení Rakovníka.
Kasárna v Rakovníku vznikla v roce 1931. Má kapacitu až pro tisíc lidí. V areálu je osm objektů zkolaudovaných pro bydlení, také sklady, dílny pro opravu aut, bývalá jídelna a posilovna. Před zrušením posádky byly objekty po rekonstrukci. Areál má rozlohu přes 38 hektarů, z toho je zastavěná plocha zhruba 3,3 hektaru.
