Pondělí 15. srpna 2022, svátek má Hana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 15. srpna 2022 Hana

Praha se nesmí stát muzeem, město se musí rozvíjet, říká architektka

  7:03aktualizováno  15:03
Světoznámá americká architektka polského původu Elizabeth Dillerová, která navrhla například newyorskou promenádu High Line, nedávno zavítala do Prahy. Na Summitu architektury a rozvoje hovořila mimo jiné o tom, jak mohou kulturní stavby pozvednout své okolí. „V Praze by se měla zase postavit nějaká unikátní budova,“ říká.

Matka architektky Elizabeth Dillerové byla Polka a otec Čech. Ona sama o sobě ráda v Americe mluví jako o Evropance a v Evropě zase říká, že je Američanka. | foto:  David Neff, MAFRA

Četl jsem o vás, že jste nejprve chtěla být spíše umělkyní než architektkou. Jak se umění a architektura doplňují?
Začala jsem studovat umění a pak jsem k tomu přidala i architekturu. Chtěla jsem dělat obojí, umění možná o něco vedlo. Ale nakonec mě architektura tak nějak chytila. A teď vlastně dělám obojí, obě oblasti se vzájemně formují. Jelikož se v rámci architektury zaměřujeme na kulturní budovy, je to vlastně přirozené vnímat i tu uměleckou stránku a to, co umělci v budovách potřebují.

Na pražském Summitu architektury a rozvoje v Obecním domě jste mluvila o kulturních stavbách v tematickém bloku, který se týkal plánu stavět v Praze na Vltavské novou koncertní halu. Co může taková budova přinést rozvíjející se části města?
Kulturní stánek, jakým je třeba koncertní hala nebo muzeum, může být katalyzátorem růstu. Mnoho projektů, na kterých jsme pracovali, je právě takových. Naším prvním projektem byl Institut současného umění v Bostonu, který jsme stavěli na starém železničním depu u přístavu. V okolí v podstatě nebylo nic, kromě několika venkovních parkovišť, ale tím, že v místě vznikla kulturní instituce, dorostlo poté kolem ní celé město.

Podobnou logiku má i projekt The Shed. Jde o novou kulturní budovu v newyorské čtvrti Chelsea, v oblasti, která se nyní nově zastavuje. Stejnou sílu ale mají také parky. Například High Line, kterou jsme navrhli, znamenala obrovský ekonomický růst pro dotčenou oblast města a přinesla spoustu pracovních míst, obchodů, bytů. Přitom šlo před tím o část města, která byla v podstatě mrtvá.

High Line, tedy parková promenáda, která vznikla z nepoužívané newyorské nadzemní dráhy, je asi vaším nejznámějším návrhem. Jak dlouho jste na tomto projektu pracovala? Pokud vím, tak se park místo železnice rodil poměrně složitě.
Pracovat jsme na High Line začali v roce 2004. Zprvu bylo velmi nepravděpodobné, že se to nakonec podaří. Starosta Rudy Giuliani, který byl ve funkci do roku 2001, původně podepsal příkaz ke zbourání staré železnice. Několik občanských aktivistů si ale vysnilo, že by z ní mohl být park. Ve funkci vystřídal Giulianiho Michael Bloomberg a lidé se u nové vlády snažili nápad prosadit. Město řeklo: „Dobře, ale dokažte, že to bude fungovat.“

Problém byl, že nebyl žádný příklad ze světa, na kterém by se to dalo ukázat. Museli jsme dlouho přesvědčovat politiky, že je bezpečné mít park nad úrovní ulice, že tam bude dostatek východů nebo možností vyklízet odpadky. Bylo to dlouhé, ale když jsme otevřeli v roce 2009 první část, stala se High Line neuvěřitelně oblíbenou.

Z opuštěné trati je poklad. Svěží zelený park přitahuje lidi jako magnet

Newyorský Standard Hotel leží ve vyvýšeném parku High Line, trendové čtvrti...

Takže zájem lidí splnil vaše představy?
Významně je předčil. Když jsme se snažili projekt tlačit, říkali jsme, že by park mohlo využívat 400 tisíc lidí ročně. Loni jich však přišlo osm milionů z celého světa. To jsme skutečně nečekali. To místo bylo typické tím, že kolem byly staré průmyslové budovy, železnice procházela domy a celé to mělo zvláštní atmosféru, což jsme chtěli přivést v život. To byl pro nás ten pravý New York, který jsme chtěli v High Line zdůraznit.

Pracujete také na návrhu nové koncertní haly v centru Londýna, která se má stát stálým domovem Londýnského symfonického orchestru. Jaká je hlavní myšlenka této budovy?
Místo, na kterém má nová hala vyrůst, je jižním výběžkem kulturního areálu Barbican Centre, který je obehnán silnicí. My chceme vytěsnit auta a vytvořit okolí nové budovy jen pro chodce. Nakonec bychom rádi přenesli pěší zóny ještě dál směrem k řece a propojili tak pro chodce kulturní oblast s Tate Modern na druhém břehu. Budova by měla mít různorodou náplň. Je pro nás důležité, aby ji mohla veřejnost využívat i v případě, kdy si nekoupí vstupenku na koncert.

Zmínila jste chodce. V Praze se vedou debaty o tom, zda mají auta ustoupit chodcům, nebo zda by se měl klást důraz spíše na plynulou automobilovou dopravu. Jak má v tomto ohledu podle vás město fungovat?
Myslím si, že by se naše civilizace měla zamyslet nad závislostí na automobilech a více spoléhat na veřejnou dopravu, kola a chůzi. Pevně věřím, že při rozvoji města je potřeba myslet na to, aby byly jeho jednotlivé části v docházkové vzdálenosti. Jako tomu bylo u měst dříve a starší města tak fungují dodnes.

Panoráma Prahy nebude takové věčně. I Londýn tím prošel, řekla Jiřičná

Navrhla jste budovy pro Boston, New York, Londýn... Vyžaduje každé město od architekta specifický přístup?
Rozhodně. Dokonce i v USA je vždy potřeba zvážit logiku, historii a charakter města. Nikdy nevyvážíme nějakou budovu jinam. Snažíme se co nejvíce poznat dané město.

Praha je poměrně citlivá k otázce výškových budov. V New Yorku je sice situace úplně jiná, ale z diskusí o nově vznikajících mrakodrapech mám pocit, že Newyorčané nejsou příliš nadšení z toho, jak se mění ikonické panoráma města.
Je to složité. New York je odjakživa developerským městem. I takový Flat Iron Building, na který se lidé dívají s nostalgií, se stavěl tak, aby se na co nejmenší pozemek vešel co největší dům. Vidím momentálně dvě problematické roviny.

První jsou oblasti, ve kterých se zcela změnilo jejich využití. V nově zastavěné čtvrti Hudson Yards se například pozemky měnily z lehké výroby na smíšenou zástavbu a jsou tam povoleny výškové budovy. Veřejnost tu čtvrť nenávidí, protože je předimenzovaná, já se ale v tomto případě přikláním vlastně na obě strany. Chápu veřejnost i developery. Je to oblast, kde nikdo nebydlel, takže se kvůli výstavbě nemusel nikdo vystěhovávat, což je pozitivní.

Druhým problémem je pár extrémně vysokých budov, které se vtísnily mezi již existující bloky domů v místech, která k takové zástavbě nebyla určena. V současnosti jich po městě roste několik a musím říci, že jsem proti nim, protože negativně mění charakter čtvrtí.

Změní se to nějak? Existuje nějaká snaha po přísnějších pravidlech výstavby?
Jsem sice členem Městské umělecké společnosti, která by měla dohlížet na výstavbu, ke změně však může dojít jen tehdy, pokud se změní politika města a vztah jeho vedení s developery. New York ale miluje růst, a to i přesto, že se v růstu často ztratí ledacos cenného. Já sama bych přísnější pravidla zavedla, ale tu moc nemám.

Elizabeth Dillerová

Narodila se v roce 1954 v polské Lodži. S rodiči emigrovala do New Yorku, když jí bylo šest let.
Je profesorkou architektury na Princetonské univerzitě a spoluzakladatelkou architektonického studia Diller Scofidio + Renfro (DS + R).
Magazín TIME ji pro její přínos světové architektuře zařadil do seznamu 100 nejvlivnějších lidí světa. Mezi nejvýznamnější díla DS + R patří Institut současného umění v Bostonu, High Line na Manhattanu či newyorské multifunkční centrum The Shed. Dillerová se podílela také na rozšíření Muzea moderního umění MoMA v New Yorku.

Myslíte si, že vysoké budovy mohou fungovat i v historických městech jako je Praha?
Historická města se nesmí stát muzeem, jinak se zastaví jejich rozvoj. Je ale potřeba k úpravám přistupovat citlivě a stavět takové budovy jen na skutečně vhodných místech.

Praha má nyní před sebou výzvu i příležitost v podobě výstavby na velkých brownfieldech. Na co by si v tomto procesu mělo dát město pozor?
Ten trend je aktuální v mnoha městech. Například Hudson Yards, které jsem zmiňovala, stojí na místě železničního terminálu. Milán zase začíná zastavovat vlaková nádraží a sklady, které obklopují centrum. Je to takový aktuální přechod mezi epochami vývoje měst. Přeměna brownfieldů je skvělá příležitost, jak budovat kvalitní město, ovšem jen v případě, pokud má město dobré plánování a stavebnictví.

Máte v Praze nějakou oblíbenou budovu?
Musím říci, že vlastně ani ne. Město je překrásné, ale mojí vášní je modernismus a v tomto ohledu tu bohužel nevidím žádnou konkrétní budovu, kterou bych mohla zmínit. Znám samozřejmě Tančící dům od Franka Gehryho, který byl ve své době radikální, ale je zvláštní, že je v této oblasti už tolik let tak dlouhá mezera. Myslím, že má Praha na čase to změnit.

Letos slavíme třicet let od sametové revoluce. Vy jste se narodila v Polsku, jak vnímáte Polsko a Česko třicet let po pádu komunismu?
Matka byla Polka, ale otec byl Čech. Narodila jsem se tedy v Polsku, ale kulturní zázemí mám z obou stran, tedy i z Česka. Je velmi zajímavé sledovat změny a přechod obou zemí. Především města se stávají více kosmopolitní, dostává se do nich více života a mezinárodního ducha. Zároveň to všechno ale ještě potřebuje čas. Především v Polsku. To, že mám kořeny v Evropě, vnímám v každé oblasti života, i v tvorbě. A ráda o sobě v Americe mluvím jako o Evropance a v Evropě zase říkám, že jsem Američanka.

Komunální a senátní volby 2022

Komunální volby se konají 23. a 24. září. Voliči budou vybírat nové členy zastupitelstev obcí, měst nebo městských obvodů. Tyto volby se spojí s volbami do třetiny Senátu, jejichž případné druhé kolo bude o týden později. V Praze a Středočeském kraji se volí v obvodech Beroun, Kutná Hora, Mělník, Praha 10, Praha 11 a Praha 6.

Jiří Oberfalzer, Ladislav Kos, Renata Chmelová, Jiří RůžičkaPetr Holeček, Jaromír Strnad, Zdeněk HřibVladimír Špidla, Hana Marvanová, Janis Sidovský, Tomáš Hudeček

Některé obce za 20 let nezajistily protipovodňové systémy, říká šéf Povodí Vltavy

  • Nejčtenější

VIDEO: Nechvalně proslulá formule se znovu proháněla po dálnici D4

Řidič formule, který se ve vozidle proháněl po dálnici D4 v září 2019, je zřejmě zpátky. Zdá se, že ani desetitisícová...

Panathinaikos - Slavia 1:1, Šporar pálil šance a hosté trpěli, srovnali na konci

Postupují. Slávističtí fotbalisté si však odvetu třetího předkola Konferenční ligy na stadionu řeckého Panathinaikosu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

VIDEO: Z idyly spoušť během chvilky. Obec ukázala záznam řádění živlu

Anenské slavnosti v Horoměřicích u Prahy na konci července překazil jev podobný tornádu, který odborníci pojmenovávají...

Exstarosta Nosek: Gross mě přirazil ke zdi, že za evakuaci Karlína půjdu sedět

Rozstřel Před 20 lety zaplavila Karlín rozvodněná Vltava. Starostou Prahy 8, pod kterou Karlín dodnes spadá, byl tehdy Josef...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Miliarda-mladší, doktor, teda inženýr. ODS v Boleslavi zkazila kandidátku

Překlepy, pomotané univerzitní tituly, chyby ve jménech. Mladoboleslavští občanští demokraté překvapili předvolebním...

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...

  • Další z rubriky

VIDEO: Nechvalně proslulá formule se znovu proháněla po dálnici D4

Řidič formule, který se ve vozidle proháněl po dálnici D4 v září 2019, je zřejmě zpátky. Zdá se, že ani desetitisícová...

Nehoda na hodiny zastavila metro A, vlak narazil do uvolněné trubky

Pražskou MHD ráno postihly dvě významné komplikace. Nehoda vlaku metra zastavila na pět hodin obousměrně dopravu na...

Základ je umět pracovat s radarem a mít vytipovaný úkryt, říká lovec bouřek

Když ostatní slyší hrom a vidí první blesky, „lovci bouřek“ už jsou několik desítek minut v terénu. Tento způsob focení...

Bylo to jako z hororu, vzpomíná majitel mlýna na povodně. Unikl s družkou na lodi

Premium Tvrdý boj s dravým proudem řeky Berounky. Poničený dům i elektrárna. Měsíce práce na odstranění škod. Takové jsou...

Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 7. soutěžním týdnu?
Léto venku s eMiminem: Na co se těšit v 7. soutěžním týdnu?

Léto venku s eMiminem je tady! Každý týden budeme soutěžit o fantastické ceny v celkové hodnotě 298.000 Kč. Sdílejte své letní zážitky, hodnoťte...

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

Stav herečky Anne Heche je téměř beznadějný. Má vážně poškozený mozek

Herečka Anne Heche (53) s největší pravděpodobností nepřežije nehodu, při níž autem narazila do dvoupodlažní budovy v...

Herečka Anne Heche zemřela, nepřežila následky zranění po autonehodě

Třiapadesátiletá herečka Anne Heche zemřela. Uvedla to její přítelkyně Nancy Davisová. Herečka skončila v nemocnici v...

Rýn během pátku přestane být splavný. Ekonomické dopady pocítí celá Evropa

Hladina řeky Rýn v německé oblasti Rheingau podle úřadů v pátek klesne na kritickou úroveň, na klíčovém místě naměří už...

K vulgárnímu nápisu musela tatéra přemluvit sexem. Teď ho chce pryč

Její nápad se v salónech nikomu nelíbil. Žádný tatér s ním nechtěl mít nic společného, tak moc nápis svou nositelku...