Přiklepnutí dotace státem, krajem či někým jiným je první věc, ale o jejím přijetí rozhodují zastupitelé. Ti kutnohorští loni odsouhlasili dotaci na rekonstrukci bývalé mincovny Vlašský dvůr, jež slouží turistům a také pracovníkům městského úřadu. Zhruba devadesátimilionová dotace zněla na počátku hezky, nyní je realita trochu jiná. Náklady na opravy interiérů jsou 124 milionů korun, ale peníze z dotace lze využít jen na obnovu pro účely turismu a rozšíření expozice, nikoli na „úřednickou“ část. Radnice tak musí zbývajících více než 30 milionů doplatit ze své kapsy.
„Bohužel jsme do toho už šli, a tak to udělat musíme,“ říká starosta Josef Viktora (ANO). Už loni si přitom město muselo vzít stopadesátimilionový dlouhodobý úvěr. Zčásti kvůli obnově Vlašského dvora a také na dofinancování výstavby sportovní haly Klimeška.
Klimeška jako koule na noze
První etapa Klimešky stála zhruba 132 milionů korun, dotace byla jen 27 milionů. Na druhou etapu město nezískalo žádnou dotaci a muselo tak samo zaplatit 78 milionů. Hala se nyní 3. května otevře veřejnosti ve zkušebním provozu. Čeká ji ale ještě třetí etapa s předběžným rozpočtem 20 milionů korun, na kterou podle Viktory rovněž žádají příspěvek. „Různí zastupitelé nás přesvědčovali, že na halu bude dotace šedesát milionů korun, že to není problém, protože pokud peníze nebudou, projekt je na etapy. Jenže se pak zjistilo, že bez dalších etap to nemá smysl, a musela se dostavět i bez dotace,“ zlobí se místostarosta Karel Koubský st. (KDU-ČSL).
„Hala je nejpalčivější věc, ke které mám tisíc a jednu výhradu od samotného počátku přes celý průběh akce. Není to urbanistiky vhodná stavba, nechápu, proč se do toho Kutná Hora pustila. Za pár let z toho budou mít všichni těžkou hlavu kvůli financování údržby,“ míní opoziční zastupitel Jakub Obraz (Šance pro Kutnou Horu).
„Jsem pro dotace, ale musí se zvážit jejich přínos. Mělo by to fungovat tak, že město bude mít nějaký záměr, a pokud zjistí, že na něj potřebuje peníze, mělo by se pokusit najít dotační program. Jenže nyní se to dělá obráceně. Nejdřív vypíšou dotační program a vedení města si řekne – to bychom mohli udělat, proč ne, když je na to sto milionů,“ podotýká Koubský, který je ve funkci teprve od prosince loňského roku.
„Je skvělé, že si Kutná Hora umí sáhnout na dotace, ať to dělá i nadále, ale musíme se ptát – opravdu to chceme, nebo je to spíše zátěž? Město se pak může dostat do hraniční situace, kdy bude mít všechny finance vázané kvůli předfinancování dotací,“ souhlasí Obraz.
Dotaci do škol zřejmě neschválí
V současné chvíli má Kutná Hora přiklepnuty čtyři dotace za více než 300 milionů korun, ale podle informací MF DNES je pravděpodobné, že příští týden v úterý se zastupitelé jedné z nich vzdají. Jedná se o projekt „Infrastruktura do škol“ s náklady 86 milionů korun a se spoluúčastí města 10 milionů. Projekt na vybavení škol moderními technologiemi se týká všech ve městě, každá z nich by byla zaměřena na určitý obor.
„Nejsem zastánce toho jít do každé dotace. U tohoto projektu by mohl nastat problém, protože dokončení se musí stihnout do června příštího roku. Vzdělání jsme vždy preferovali, ale tady je to riziko,“ říká starosta Viktora a dodává, že na zastupitelstvu budou projednávat i přijetí dotace na opravy interiéru Sankturinovského domu, kde sídlí informační centrum či galerie. Ta zřejmě projde. Finanční injekce je ve výši 50 milionů korun, město by ze svého mělo přidat „jen“ šest milionů. „Tady je dokončení posunuté až na rok 2021, takže si investici můžeme rozložit,“ uvádí Viktora.
Třetí „dotační“ akcí je zmiňovaný Vlašský dvůr a čtvrtou přestavba bývalé školy na moderní knihovnu s náklady 148 milionů korun. Na ni radnice získala 124 milionů. „Tohle je ale podle mě věc velmi potřebná,“ míní Jakub Obraz.
Mají peníze v rozpočtu
Rekordní počet dotací získal také sousední Kolín, za poslední tři roky 300 milionů korun. Jen letos to bude více než 150 milionů, přičemž spoluúčast města vychází na více než 20 milionů korun. Největší akcí je revitalizace okolí chrámu sv. Bartoloměje s náklady 90 milionů korun, dotace je až 78 milionů. „Dotací získáváme spoustu a spoluúčast a předfinancování platíme z rozpočtu. Snažíme se vybírat takové programy, které jsou smysluplné a městu pomohou. Peníze máme připravené, protože jsou to akce, které bychom rádi uskutečnili i bez dotací,“ vysvětluje místostarosta Michael Kašpar (Změna pro Kolín) s tím, že díky dotacím jim pak zbývají finance na opravy škol nebo silnic.
„Do čeho jsme například nešli vůbec, tak to byl loňský program na sociální bydlení, protože příspěvek byl jen třicetiprocentní a doba udržitelnosti dvacet let. Tak dlouho by město muselo sociální byty držet, a to by ho mohlo zatížit,“ podotýká Kašpar. Druhou zavrženou dotací byl nákup elektromobilu pro úřad, kde stát nabízel příspěvek 200 tisíc korun, přitom vůz vyjde až na 700 tisíc korun.
