Stadion Evžena Rošického v Praze na Strahově. | foto: Pavel Mazáč / CNC / Profimedia, Profimedia.cz

Strahovský stadion zavřel. Čtyři stovky mladých atletů nemají kde trénovat

  • 15
Cvičili zde sokolové, na fotbalové derby Sparta versus Slavia se sem přišlo podívat bezmála šedesát tisíc fanoušků. Nejčastěji ale slavný „Rošičák“ vždy využívali atleti, třeba i pro mistrovství Evropy v roce 1978. O to smutnější je pro mnoho příznivců atletiky současný stav. Na stadionu Evžena Rošického, který vlastní Fotbalová asociace České republiky (FAČR), totiž už nikdo trénovat nemůže. Nedovoluje to špatný technický stav objektu.

„K ukončení provozu došlo v závěru loňského roku na základě posudku nezávislého znalce, který zjistil velmi závažné závady na ocelové konstrukci, a nebylo nadále možné zajistit bezpečnost na stadionu. Oprava bude vyžadovat rozsáhlé investice, které fotbalová asociace není v této chvíli schopna realizovat,“ sdělil MF DNES Petr Halaburda, ředitel komunikace FAČR. O budoucím využití areálu Strahov rozhodne výkonný výbor fotbalové asociace, lukrativní pozemek chtěla v minulosti získat například fotbalová Sparta, která by zde chtěla postavit národní stadion.

Celá řada atletických oddílů v hlavním městě pravidelně trénuje na školních hřištích, která mnohdy nedisponují dostatečnou vybaveností.

Jan Rudapředseda atletického oddílu USK Praha

Atleti bez domova

Rozhodnutím FAČR nyní dopadlo na více než čtyři stovky mladých sportovců, kteří na stadionu trénovali. „Jde o kategorii přípravek, mladšího a staršího žactva a mládeže,“ vyjmenovává Jan Ruda, předseda atletického oddílu Univerzitního sportovního klubu Praha. Stadion byl v havarijním stavu už delší dobu, nedaly se na něm ani pořádat závody. Adekvátních sportovišť pro atlety je v metropoli nedostatek. „Podmínky pro sportovní přípravu jsou zvláště v zimních měsících absolutně nevyhovující,“ popisuje Ruda.

V současnosti jsou v Praze v zásadě dva plnohodnotné stadiony: ASK Slavia v Edenu a resortní areál armády ČR na Julisce. Ostatní sportoviště, jako resortní areál ve Stromovce Olymp a Spartak Praha 4 na Děkance, nejsou postaveny v souladu s pravidly světové atletiky nebo mají zcela nedostatečné zázemí, jako v případě AC Sparta na Podvinném mlýně. „Situace je dlouhodobě nedostatečná a neodpovídá významu pražské atletiky. Celá řada atletických oddílů v hlavním městě pravidelně trénuje na školních hřištích, která mnohdy nedisponují dostatečnou vybaveností,“ přibližuje Ruda.

Stadiony přežívají

Atletické kluby v metropoli jsou se současnou situací nespokojené, což potvrzuje i předseda Pražského atletického svazu Petr Šarapatka. Vadí jim například i fakt, že hlavní město má největší atletickou členskou základnou v České republice, ale přesto je to jediné město, které nemá žádný městský atletický stadion.

Naděje pro obří stadion. Praha má se strahovským kolosem velké plány

„Infrastruktura pražských atletických sportovišť, kterou ihned po revoluci hodilo město na jednotlivá občanská sdružení, je ve stavu boje o přežití,“ míní předseda. Podle něj sportoviště pouze opravují čtyřicet let staré stadiony s cílem, aby se rozpadly co nejpozději. „Přežíváme na vybavení z doby před revolucí,“ přibližuje Šarapatka.

Zájem o „královnu sportu“ je přitom v metropoli dlouhodobě veliký. Rodiče dávají dle slov trenérů děti na atletiku mimo jiné proto, že lze s jednotlivými disciplínami začít i v relativně pozdějším věku. „Bohužel jsme obětí vlastního úspěchu, kdy je o atletiku v Praze velký zájem, především z řad dětí. Atletická infrastruktura je naprosto nedostatečná. Situace je ještě horší v zimních měsících, kde nám fatálně chybí další atletické haly,“ říká Libor Varhaník, předseda Českého atletického svazu.

Bude někdy Malý stadion?

Východiskem by podle samotných sportovců mohla být realizace výstavby „Malého stadionu“ vedle přetlakové haly na Strahově, tedy kousek od místa, kde doteď trénovali. Zde již v minulosti atletický stadion stál a podle zástupců pražské atletiky by došlo k efektivní synergii obou sportovišť, a to i vzhledem k blízkosti stadionu Přátelství. „Tím by se neztratila možnost pořádat v budoucnu v Praze i významnější atletické soutěže, kde je potřeba dvou 400metrových atletických drah,“ přibližuje Šarapatka.

Padl už i velitelský můstek. Strahovskému stadionu je 95 let

Pozemek je ve vlastnictví magistrátu a výstavba stadionu by byla v souladu s územním plánem. „Je vyhotovena studie celého území pro atletický stadion,“ zmiňuje Ruda z Univerzitního sportovního klubu Praha. Podle něj již o výstavbě stadionu proběhla s magistrátem jednání před loňskými komunálními volbami. Redakci MF DNES to potvrdil i končící radní pro školství a sport Vít Šimral (Piráti). Téma teď mají v rukou noví zastupitelé v komisi pro sport.„Situace je vážná, požádám o zařazení možnosti investičního záměru nového stadionu na lednový výbor,“ dodává Šimral.

Stadion E. Rošického a okolní pozemky

  • Multifunkční stadion byl otevřen v roce 1926 a poslední přestavbou prošel v roce 1978. Je pojmenován po atletovi Evženu Rošickém, který byl popraven během 2. světové války. V roce 2012 se z majetku České unie sportu přesunul do vlastnictví Fotbalové asociace ČR.
  • Plány tehdejšího fotbalového bosse Miroslava Pelty na vybudování moderního národního stadionu na Strahově ale nevyšly a FAČR musela na opuštěném Strahově stále platit základní údržbu. V minulých letech se spekulovalo i o prodeji lukrativních pozemků. K vybudování developerské zóny by však případný kupec musel ještě dosáhnout změn v územním plánu hlavního města Prahy.