„Děti v 10 nebo ve 12 letech dnes mívají problémy udělat kotoul, hvězdu nebo podobné základní věci. Je vidět, kteří rodiče děti k pohybu vedou již od útlého věku. Pro ně je pohyb běžnou součástí života,“ říká v rozhovoru. Podle nedávného průzkumu mezi českými školáky jsou na tom s fyzičkou a ohebností těla dnešní kluci hůř, než to bylo u děvčat před 30 roky.
Opravdu tu máme generaci mladých, o které se dá říct, že po návratu ze školy domů sportuje virtuálně na tabletech nebo mobilech, a hlavní jsou pro ně lajky na sociálních sítích?
Máme kurzy pro děti od 1,5 roku až po dospělé. Je pravda, že děti, které s námi nejsou dlouhodobě a přijdou v 10 nebo ve 12 letech, často mají problém udělat kotoul, hvězdu a podobné základní cviky. To by myslím měly děti chodící do školy zvládat bez problémů. Naše kurzy zaměřujeme na všeobecnou pohybovou průpravu. Učíme je základy gymnastiky, pozemní akrobacii i další věci. Žonglování napomáhá jemné motorice, ovládání těla i rovnováze. My jim pomáháme používat tělo tak, jak by mělo fungovat. K tomu jsou výborné i hry, které do přípravy zařazujeme.
Poznáte u dítěte, že se před příchodem k vám už věnovalo nějakému sportu?
Většinou ano. Záleží hodně na druhu sportu a jak dlouho jej dělalo. Často bývá plusem, že má sílu, větší výdrž. Dlouhodobější věnování jednomu sportu ale na druhou stranu může způsobovat zkracování některých svalů, dítě pak není tak pružné. To dost často bývá u míčových sportů. Holky, které dělaly gymnastiku nebo tanec, poznáme okamžitě. Umí dobře držet a ovládat tělo, ale když chtějí zkusit nový cirkus, chybívá jim v některých disciplínách síla.
Takže specializace na jeden sport od útlého dětství také není ideální?
Hodně záleží i na tom, jak děti tráví zbývající volný čas. Jestli mají sportovní rodiče, jak často se ještě samy hýbou. Pokud mají trénink dvě hodiny týdně, a zbytek času jsou na mobilu, progres nemůže být velký. Z pohledu rozvoje těla je lepší, když děti mají od každého sportu něco, než když jsou striktně zaměřené na jeden. Také ale záleží na tom, jak je trenér vede, jaké mají tréninky. Nový cirkus je podobně jako třeba atletika typický tím, že není jednostranný v rozvoji těla. Pracujeme v lekcích s jemnou i hrubou motorikou, rychlostí, koordinací, balancem i sílou.
Vím, že to je asi nesrovnatelné, ale generace dnešních čtyřicátníků přišla ze školy domů, zahodila tašku s učením a většinou celé odpoledne někde něco prováděla s kamarády. Objevují se u vás děti, které neznají švihadlo nebo žíněnku?
To si nemyslím, nějaké základní povědomí mají. Ale stává se, že desetileté dítě neumí skákat přes švihadlo. Pár hodin tělocviku ve škole mají, ale není jich moc. I proto děti mívají problémy s motorikou. Při prvních pokusech o žonglování často vídáme, že jim nedokážou spolupracovat pravá ruka s levou.
Neodrazují děti počáteční neúspěchy a bolest těla po protáhnutí normálně nepoužívaných svalů od pokračování v těchto pohybových kurzech?
Děláme samozřejmě všechno postupně. Když už pak jdeme třeba na vzdušnou akrobacii, ve které i dítě je zavěšené a pracuje se tam s jeho sílou i tělem, to dává pořádně zabrat. V současné době je hodně oblíbený cirkus, protože je nesoutěžní. Mnoha rodičům i dětem vyhovuje, že mezi sebou nesoutěží, většinou je to u nás o vzájemné spolupráci. I to je jeden z důvodů, proč je tahle oblast stále populárnější, protože ne každý má soutěžení rád. Některé disciplíny jsou ve dvojicích, trojicích i ve větších skupinách. Výhodou je, že když někomu nejde vzdušná akrobacie, může se najít v žonglování. Jde o to najít se v nějaké disciplíně, protože někomu jde balanc, někomu motorika, jinému zase síla. Nový cirkus navíc propojuje pohyb s kreativní složkou, což je pro děti další zajímavou motivací k pohybu.
Před dvěma roky jste točili svůj první film, jezdíte na akce po celé republice. Mohou si něco z vašeho repertoáru vyzkoušet lidé v Plzni?
Od 14. do 20. května bude v Plzni festival nového cirkusu Žonglobalizace, kde kromě různých vystoupení budou právě i workshopy nového cirkusu. Během školního roku pořádáme v našem centru nového cirkusu Cirkuláriu pravidelné kurzy pro děti i dospělé.
Jak se k vám dostávají děti do kurzů?
V největším počtu případů nově příchozí už u nás mají kamarády nebo spolužáky, a sami si to přijdou vyzkoušet.
Rodiče nejčastěji říkají, že děti nechtějí brát házenou, fotbal, atletiku nebo jiný sport až tak vážně, jak si to mnohdy představují jejich trenéři.
Tam se kouká na maximální výkon, pokud neuspěješ, máš smůlu. U nás rozvíjíme potenciál i dětí, které nemají dispozice a motivaci k enormním sportovním výkonům, a přesto se mohou zapojit a být důležitou součástí celého týmu. Nový cirkus je kombinací pohybové aktivity a performerství, na konci s lektory připravují vystoupení z toho, co samy zvládly. V kurzech pro děti nemáme speciální zaměření, děláme od každé disciplíny něco. Až budou větší nebo dospělí, rozhodnou se, co je bude bavit nejvíc. Myslím si, že pro život je prospěšnější být univerzálnější než úzce zaměřený. Sám jsem hrál fotbal, takže vím, jak se jednostranný sport podepsal na mých kolenou a kyčlích.
Dáváte dětem i domácí úkoly, co mají do příští lekce zlepšit?
To jim opravdu nedáváme. Ale víme, že některé si samy koupily domů věci, se kterými trénují i ve svém volném čase.
Poznáte takový přístup?
Nejčastěji se s tím setkáváme u různých druhů žonglování, protože většina věcí se dá koupit. Stejné je to i s jednokolkami, které si už hodně dětí také pořídilo domů. Berou tuhle zábavu i jako koníčka, který je opravdu baví. Ale třeba vzdušná akrobacie se dá dělat jen u nás, je to kvůli bezpečnosti.
Laickým pohledem je nový cirkus téměř všestranným tělocvikem. Jste v kontaktu třeba s učiteli tělocviku na školách v Plzni?
Ve spolupráci s Krajským centrem vzdělávání pořádáme semináře pro učitele a pracovníky s mládeží, kde představujeme potenciál nesoutěžních pohybových aktivit nového cirkusu zapáleným učitelům a lektorům. Podařilo se nám také rozjet projekty podpořené Národním plánem obnovy ministerstva kultury, který je právě o spolupráci s konkrétními školami, kdy k nám do Cirkulária chodí děti místo některých hodin tělocviku. Tyto programy jsou zaměřené kromě pohybu i na osobnostní rozvoj a klima ve skupině. Nový cirkus díky jinému projektu NPO přinášíme i do samotných škol. Je to koncept kreativního pohybu pro poslední ročníky základních škol a první ročníky středních škol. Našimi kurzy a příměstskými tábory ročně prochází kolem 150 až 200 dětí.
