Pět míst, kde by zastavení mohla vzniknout, vytipoval plzeňský architekt Ondřej Bláha. „Zdálo se mi ideální představovat Vintířovu dobu skrze jeho hlavní činnost, tedy poutnictví s jeho tehdejšími přirozenými atributy. Těmi byly spánek, odpočinek, modlitba, rozmluva a jídlo. Místa tak mají sloužit k zastavení se, duševní očistě, rozjímání, odpočinku a k zamyšlení,“ vysvětlil architekt Bláha.
Poutní stezka měří 162 kilometrů. Začíná u Dunaje v bavorském městě Niederalteich, kde blahoslavený Vintíř žil. Přes Rinchnach, kde založil klášter, vede stezka přes Zwiesel k česko-německému hraničnímu přechodu Gsenget, odkud míří skrz hluboké hvozdy Šumavy a podhůří do nitra Čech.
Prochází přes Prášily, Hartmanice, Sušici, Horažďovice, Chanovice do Blatné, kde její označení na směrových cedulích KČT nápisem Vintířova stezka končí. Z Blatné využívá koridoru cesty Via Nova, které ji vedou až do Prahy, kde je svatý Vintíř v Břevnovském klášteře pochován.
Stezka je rozdělena do devíti jednodenních etap, z nichž tři vedou v Německu, jedna je společná přes hranici a pět pokračuje v Čechách.
Ti, kteří mají raději jednodenní výlety, si mohou vybrat ze šesti pěších okruhů, které začínají a končí vždy ve stejném bodě. Toho mohou například využít rodiny s dětmi a navštívit hrady, kostely, studánky nebo kapličky, které jsou součástí jednotlivých okruhů. Dlouhé jsou od 2,5 km do 16 km. Jedná se například o Annínský výletní okruh, Hartmanický, Žichovický nebo Chanovický.
Na třech z nich jsou umístěné dětské herní prvky, na čtyřech okruzích si zájemci mohou pomocí mobilu zahrát geolokační hru Skryté příběhy.
Poutní stezku realizuje od listopadu roku 2018 Plzeňský kraj. Projekt je spolufinancován Programem přeshraniční spolupráce ČR – Svobodný stát Bavorsko.
Kdo byl svatý Vintíř
|
„Poutní stezka vznikla na motivy historických cest, které vybudoval svatý Vintíř. Svým zaměřením vychází vstříc soudobému trendu šetrnému a zdraví prospěšnému způsobu trávení volného času. Kromě krásné přírody je zde duchovní rozměr,“ řekla o projektu radní pro oblast cestovního ruchu Plzeňského kraje Marcela Krejsová.
Doplnila, že turistika zažívá nebývalý boom. „Šumava je extrémně navštěvovaná. Stezka má za cíl ukázat nová, dosud neobjevená místa nejen Šumavy, ale i jejího podhůří a Bavorského lesa,“ dodala Krejsová.
Podél trasy rostou nově i speciálně vyšlechtěné historické odrůdy jabloní. Například v Hartmanicích, u Budětic nedaleko Rabí, u obce Slatina nebo u kostela sv. Mouřence nedaleko Annína, kde kromě jabloní vyhlíží do krajiny také nově vzniklá skleněná socha sv. Vintíře v životní velikosti.
Vytvořila ji sklářská výtvarnice Vladěna Tesařová, která je také autorkou skleněného oltáře v kostele sv. Vintíře v Dobré Vodě. A právě v Dobré Vodě, která je se svatým Vintířem spjatá nejvíce, protože nedaleko odsud pod vrchem Březník měl sv. Vintíř svoji poustevnu, je samotnému světci v Muzeu Dr. Šimona Adlera věnována stálá expozice. Poustevnu, coby herní prvek, mohou rodiny s dětmi objevit nedaleko Dobré Vody směrem na Březník.
O cestě, která se vrátila zpátky k přírodě, vznikl dokument, ve kterém poutavě vypráví český geolog, spisovatel a popularizátor vědy Václav Cílek. K propagaci stezky vznikl také ucelený soubor materiálů, a to etapový průvodce, přehledová mapa, letáky k jednotlivým výletním okruhům a populárně naučná brožura. Pro druhý stupeň základních škol a střední školy je také vytvořen edukační program s komiksem.
