Podle státní zástupkyně Katariny Pekové jednapadesátiletá Vladimíra a o čtyři roky starší Jaroslav od září 2019 do června 2022 nevlastní dceru fyzicky týrali.
„Nedávali jí dostatek kvalitní a teplé stravy, nemohla s nimi společně jíst, jídlo si musela připravovat dodatečně sama, ponižovali ji nadávkami, nebrali ji na rodinné výlety a dalšími způsoby ji odstrkovali od rodinného života, nedávali jí čisté prádlo, špinavé věci si musela prát sama v ruce. V době loňských Velikonoc ji přestěhovali do dřevěného domku bez sociálního zařízení, oken a topení, kde spala na zemi na matraci. Dvojice jí zakazovala chodit do domu, mohla tam pouze třikrát denně pro jídlo a na toaletu, jinak chodila vykonávat svoji potřebu ven na zahradu,“ četla ze spisu žalobkyně.
„Po této katastrofické zkušenosti došlo u nezletilé k hlubokému poškození osobnostního vývoje a byla u ní odhalena trvalá porucha osobnosti, která ji při každodenním životě omezuje,“ upozornila státní zástupkyně.
Macecha ji vyhnala ke zvířatům. Dívka z Klatovska žila ve špíně, žebrala o jídlo |
Podle zmocněnce dívka prožívala pocity strachu, že na ni macecha bude křičet, že ji vyhodí. Zažívala pocity hladu, osamění, ponížení a tyto pocity přetrvávají dodnes. „Obžalovaní na ní používali tvrdé a nelítostné výchovné metody. Je velice zranitelná, má stále úzkostné sny,“ řekl dnes zmocněnec, který požaduje celkem 500 tisíc korun jako nemajetkovou újmu po obou obžalovaných.
Invalidní důchodce Jaroslav i Vladimíra, která pracuje v ostraze, jakoukoliv vinu odmítají. Podle jejich právního zástupce nesouhlasí s popisem skutku a ani s právní kvalifikací. Všechny skutky uvedené v obžalobě považují za sporné, jsou podle nich vykonstruované a zkreslené, v určitém rozsahu nepravdivé a nepodložené.
Stranila se nás, tvrdí obžalovaný
Jaroslav dostal dívenku do péče v roce 2013, to jí bylo šest let. „Tereza není moje biologická dcera, žil jsem s její matkou. Problém byl, že Terka neustále lhala. Lži se opakovaly, tak jsem šel za psycholožkou. Ta mi řekla, abych se zamyslel nad omezením její svéprávnosti. Nechtěl jsem dceru odsoudit k zániku, tak jsem to nechal být,“ vyprávěl před soudem obžalovaný muž.
Podle něj se dívka začala postupně stranit celé rodině. „Nabídl jsem jí, že může jít bydlet do roubenky. Domů mohla přijít kdykoliv, dům jsme nezamykali. Mohla si vzít jídlo, kdy chtěla, stejně tak mohla přijít na záchod, kdy chtěla,“ tvrdí Jaroslav.
Vyprávěl, jak školačka odmítala jíst svačiny, které jí připravili, a tak si je dívka chystala sama. Stejně tak nejedla ve škole obědy, proto jí je odhlásili. Když byl covid a školy byly zavřené, odmítala se z domova online učit.
„Moji družku neměla Terka ráda, protože ta po ní něco chtěla a ona to odmítala. Dala jí zpočátku nějakou tu facku, ale to bylo kvůli lhaní či úklidu. Na výlety jsme jí chtěli vzít s sebou, ale nechtěla,“ vysvětlil muž.
Státní zástupkyně pro dvojici za týrání svěřené osoby žádá tříletý nepodmíněný trest. Soud bude pokračovat v lednu.
