„Pokud nějak rozumně nezaprší, tedy ne žádný přívalový déšť a podobně, ale aby pršelo alespoň dva dny v kuse, tak bude víceméně po úrodě. Myslím si, že minimálně o padesát procent bude nižší,“ říká ředitel zemědělské výroby z družstva v Manětíně Miroslav Karas.
Problém podle Karase spočívá v tom, že pšenice, obilí i řepka nemohou v suchu získat správnou velikost. „Komplikací ale také je, že nebude čím krmit dobytek. Tráva, která má dnes maximálně do poloviny metru, byla dříve v tuto dobu do pasu,“ vysvětlil Karas.
V manětínském družstvu mají v těchto dnech i zvýšenou spotřebu elektřiny. „Dobytek je v klimatizovaných prostorách. Ventilátory se zapínají, pokud teplota překročí 18 stupňů. Nemáme už ani žádnou podzemní vodu. Denně dojíme sedm tisíc litrů mléka, což ale zároveň znamená velké množství vody, které krávy vypijí. Každý den proto dovážíme okolo dvaceti kubíků vody,“ vyjmenovává starosti zemědělců Karas.
Starosti mají i sadaři. „Sucho samozřejmě trápí všechny a zemědělce zvlášť, protože na vodě jsme závislí. Zatím to není úplně fatální, ale velký problém už to je. Trochu nám pomohlo, že nepršelo v době květů. To je příznivá zpráva kvůli opylení, ale nepříznivá je pro vývoj stromu a plodů, protože ty vodu potřebují,“ konstatuje Richard Schwarz, majitel Sadů Schwarz Vranov v Břasích na Rokycansku.
Největší problém znamená sucho pro novou výsadbu. „Používáme jak klasickou kapkovou závlahu, tak i zalévání nad běžný rámec. Nikdy to ale nenahradí vodu, která spadne při dešti. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Když se to za týden změní, tak to ještě pro nás nemusí znamenat nic fatálního. Ale když by to takto pokračovalo ještě dva měsíce, bude to katastrofa. Voda dělá velikost. Když je sucho, jablka jsou malá. Když jsou menší, jejich prodejnost klesá. V poslední fázi před sklizní je voda navíc podstatná pro vybarvování plodů,“ doplňuje Schwarz.
Pečlivě sledujeme každý milimetr srážek, říká Lobkowicz
I pro jeho firmu tak sucho znamená vyšší náklady v kombinaci s nižšími výnosy. „Jedna věc je cena vody, druhá věc je samotné zalévání. Musíte vzít cisterny, auta, lidi a projíždět sadem a ke každému stromu pouštět deset až dvacet litrů, což stojí nemalé peníze,“ vysvětlil sadař.
Aby se srovnal stav podzemních vod, podle Schwarze by muselo pršet opravdu moc.
„To je ale zase traumatické pro jiné věci, které potřebujeme. V sadech by byly močály a spousta stromů by se takzvaně utopila. Dobrá není ani kombinace horka a vody, která vytváří podmínky pro tvorbu různých plísní a chorob,“ jmenuje možné komplikace Schwarz.
Déšť je v současnosti hlavním středem zájmu i pro majitele Zahradnictví Lobkowicz v Křimicích Jaroslava Lobkowicze.
„Loňská sucha pro nás znamenala minus třicet procent výnosu, což nám samozřejmě udělalo čáru přes rozpočet. Proto máme starost, aby zapršelo. Pro každého zemědělce je déšť životně důležitý, a proto pečlivě a denně sleduje každý milimetr srážek. Kvůli dlouhodobému suchu navíc nemáme zásoby podzemní vody. Konvenční zemědělství totiž hospodaří na tak velkých plochách, že je není možné zavlažovat,“ uzavírá Jaroslav Lobkowicz.
V dubnu spadlo v kraji v průměru 54,4 mm srážek
Podle Ivo Bohmana z Českého hydrometeorologického ústavu v Plzni občasný déšť lze na západě Čech očekávat už dnes odpoledne a během středy a čtvrtka. „Průměrně ale spadne jen od dvou do pěti milimetrů srážek,“ řekl Bohman.
Během dubna spadlo na území Plzeňského kraje podle předběžných údajů v průměru 18,9 mm srážek. „Což je 40,3 procent dlouhodobého průměru. Tento stav hodnotíme jako silně podnormální,“ uvedla klimatoložka Hana Ottenschlägerová.
Nejvíce vody spadlo v dubnu v Trhanově na Domažlicku, a to celkem 54,4 mm. „Naopak nejméně - 12,9 mm srážek - v Životicích u Nepomuka,“ vyjmenovala klimatoložka.
