Studijní a vědecká knihovna v Plzni vystavuje plakáty ukrajinských studentů a...

Studijní a vědecká knihovna v Plzni vystavuje plakáty ukrajinských studentů a učitelů grafiky. Na snímku jeden z nich drží mluvčí knihovny Milan Říský. | foto: Ladislav Vaindl, 5plus2.cz

Plakáty ukrajinských grafiků oblétly svět, teď jsou k vidění v Plzni

  • 0
Srdce ve žlutomodrých barvách zjizvené rudým písmenem Z, voják zahalený ukrajinskou vlajkou objímající ženu, karikatura ruského prezidenta Vladimíra Putina doprovázená nápisem Putler. To jsou některé z výjevů, které je možné v těchto dnech spatřit v budově Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Jedná se o práce studentů a učitelů katedry grafického designu Kyjevské národní univerzity kultury a umění.

„Ti od prvních dnů válečného konfliktu na Ukrajině tvoří protiválečné plakáty reagující na vpád ruských vojsk. Mají za cíl zachytit průběh války, motivovat a inspirovat k vytrvalosti a důvěře ve vítězství Ukrajiny,“ uvedl tiskový mluvčí knihovny Milan Říský. Plakáty už byly k vidění na mnoha místech světa.

„Výstava protiválečných plakátů je pouze malou ilustrací skutečného válečného konfliktu na Ukrajině. Konfliktu, který je odsouzeníhodný po všech stránkách. Jsme rádi, že můžeme uspořádáním této výstavy alespoň symbolicky vyjádřit naši setrvalou podporu trpícímu národu a zprostředkovat nám všem pocity mladé generace, která kvůli ruskému agresorovi ztratila příliš rychle své dětství,“ sdělil ředitel knihovny Daniel Bechný.

K vidění budou plakáty do 27. února. Doprovodným programem výstavy jsou dvě přednášky. Již 8. února v 17 hodin představí fotografka Majda Slámová snímky přímo z válečné zóny na Ukrajině, kde byla s reportérem Vojtěchem Boháčem.

Začátek války je zastihl na hranici s Běloruskem ve městě Ovruč. Odtud se během prvního dne přesunuli přes Žytomyr do Kyjeva. První dva týdny mapovali dění v okolí hlavního města a navštívili při tom města Irpiň, Makariv nebo Vasylkiv.

Znovu se na Ukrajinu vrátili ve chvíli, kdy se ruská vojska stáhla od Kyjeva. Zaměřili se na osvobozená území v okolí metropole – Oděsu, Mykolajiv a Donbas. S ukrajinskými vojáky strávili také tři dny v přední linii.

Jejich zatím poslední cesta na Ukrajinu proběhla v lednu, když reportovali o raketovém útoku na Dnipro, o situaci v osvobozeném Chersonu nebo o aktuální situaci na frontě v Bachmutu.

Historický vývoj ukrajinsko-ruských vztahů pak 14. února od 17 hodin zmapuje historik Miroslav Breitfelder z katedry historie FPE ZČU. „Ukrajina neexistuje, tvrdí současná ruská propaganda. Ve skutečnosti však ukrajinské dějiny sahají až do raného středověku. Z velké části jsou i dějinami ukrajinsko-ruských vztahů, a to dějinami velmi dramatickými. Kdy se stali Ukrajinci národem? Kdy a jak se pokusili získat samostatnost? A proč je stále i v Čechách připomínán Stepan Bandera?“ představil obsah přednášky Breitfelder.