Když v sobotu ráno po noční směně vyrážel Jan Schejbal s partnerkou na ryby k Berounce, netušil, že lov bude tentokrát dobrodružnější než obvykle. Když dvojice šla podél řeky, všimla si, že se u protějšího břehu těsně nad vodou bezmocně plácá ve vzduchu zavěšený pták.
Zachráněný kalous ušatý |
Přeběhli proto přes lávku na druhou stranu a zjistili, že na utrženém vlasci přehozeném přes větev stromu visí asi šest metrů od břehu metr nad vodou značně vysílený kalous ušatý.
Ten pravděpodobně večer poletoval nad vodou, hledal něco k snědku v pobřežní vegetaci a chytil se na utržený vlasec.
Jan Schejbal proto ihned volal plzeňskou záchrannou stanici živočichů a než na místo přijel její šéf Karel Makoň, sám vylezl na vzrostlý dub a po silné větvi se vydal nad vodní hladinu.
Tento nápad mu však nevyšel, jelikož kalous visel až na konci tenkých větviček a ještě na větvi pod. „Kdybych tu větev uřízl, určitě by mi vlastní vahou spadla i s kalousem do vody a to jsem nechtěl,“ vysvětloval Jan Schejbal.
Čekání na loď nevydržel, tak skočil do řeky
„Tam se dá buď tam doplavat a klackem si kalouse přitáhnout k ruce, nebo si půjčit loď a vyprostit kalouse z ní,“ navrhl řešení Karel Makoň po příjezdu na místo a vydal se k vodákům, kteří zrovna byli nedaleko.
Než se však s lodí vrátil, pustil se Jan Schejbal do samostatné akce. „Nemohl jsem to vydržet, tak jsem tam skočil. Vzal jsem si suchý klacek, kalouse přitáhl a vymotal. Je tady hloubka a šíleně bahna, mimo jiné tam byl pekelně zamotaný, a tak jsem musel chvilku šlapat vodu, abych ho vůbec odřízl,“ popsal rybář už na břehu se sovou v ruce záchrannou akci.
Sovu pak od něj převzal Karel Makoň a převezl ji do voliéry na záchranné stanici. Utržený rybářský vlasec Jan Schejbal zlikvidoval a hned druhý den zotavený kalous mohl na svobodu.
Karel Makoň však upozorňuje, že toto ani zdaleka není ojedinělý případ. „Už jsme vymotávali a zachraňovali další tři kalouse ušaté, jednou dokonce i sovu pálenou, několik krahujců obecných, poštolek a racků,“ popsal Makoň.
Podle jeho slov se tyto případy stávají poměrně často zejména v lokalitách, kde je přes větve stromů utrháno hned několik desítek vlasců.
V Plzni jsou taková místa například pod Borskou přehradou u Radbuzy nebo na řece Mži od hracholuské přehrady až k soutoku s Radbuzou.
