Zimní dispečer krajské údržby silnic Jaroslav Sádlo řekl, že ve srovnání s loňským lednem byli letos silničáři v terénu kvůli padajícímu sněhu nebo namrzajícím silnicím mnohem častěji.
„Letos v lednu musela technika zajišťovat průjezdnost silnic téměř každý den. Měli jsme 27 výjezdových dnů, v loňském roce jich za stejné období bylo 17. Z toho mimo jiné plyne, že technika najezdila víc kilometrů, na údržbu se použilo víc soli a dalších posypových materiálů,“ vysvětlil Jaroslav Sádlo.
Krajská údržba silnic obstarává 4 600 kilometrů vozovek, k tomu má uzavřenou smlouvu s Ředitelstvím silnic a dálnic na zimní údržbu dalších 416 kilometrů silnic první třídy v Plzeňském kraji.
K prvnímu listopadu bylo ve skladu Správy a údržby silnic Plzeňského kraje 34 tisíc tun soli, do současné doby už na silnice v kraji spotřebovali podle hrubých odhadů 28 tisíc tun.
„Letošní zima je trochu větší. Záleží ještě na průběhu února, který bývá nevyzpytatelný,“ řekl ČTK provozní ředitel Správy a údržby silnic Plzeňského kraje Radek Šíma.
Nejnáročnější pro silničáře byl první únorový víkend, kdy v celém kraji napadla spousta sněhu.
V Plzeňském kraji mají krajští silničáři 23 výjezdových stanovišť. Když musí poslat do terénu například kvůli hustému sněžení veškerou techniku, na každém stanovišti se po výjezdu zásoba soli ztenčí nejméně o 30 tun soli, ale spíše ještě více.
Tam, kde silničáři nemohou solit například kvůli ochraně přírody nebo u železničních přejezdů, používají drobnou kamennou drť. Tu používají i některá města a obce k údržbě svých vlastních komunikací, protože je levnější. Když ji po zimě od silnic smetou, mohou ji dál používat. Obvykle třeba na dosypání krajnic u silnic.
Údržba krajských silnicsilnic 1. třídy 146 km, silnic 2. třídy 1 502 km a silnic 3. třídy 3 114 km 115 okruhů zimní údržby - 79 okruhů je chemicky ošetřeno, 34 okruhů inertním posypem, 2 okruhy pluhováním Časy pro údržby: silnice v 1. pořadí do 3 hodin, silnice ve 2. pořadí do 6 hodin, silnice v 3. pořadí do 12 hodin |
Podle náměstka hejtmana pro dopravu Pavla Čížka není pravděpodobné, že by kraj poslal silničářům více peněz kvůli tomu, že byla dražší zimní údržba silnic.
„Rozpočet je schválený, nepředpokládám, že by se zvyšoval příspěvek, když po letech máme běžnou zimu se sněhem. Když silničáři v minulých letech ušetřili na zimní údržbě, tyhle peníze se použily při opravách krajských silnic, bylo třeba více akcí. Pokud se neušetří, budou jen plánované dlouhodobě připravované stavby,“ vysvětlil Čížek.
Vše bude ale jasné až po zimní sezoně, až silničáři spočítají, kolik údržba silnic opravdu stála. Vedle více než stovky sypačů se na udržování silnic podílí přes 50 traktorů s radlicí, 12 sněhových fréz a desítky nakladačů.
„K tomu máme 70 externistů na výpomoc a kalamitní stavy,“ uvedl provozní ředitel SÚS Radek Šíma. Externisty jsou vesměs soukromníci, jako například traktoristé a pluhy, kteří pomáhají zvládnout přívaly sněhu na vybraných silnicích na Šumavě a v Českém lese.
Některé silnice jsou úzké, vyhnout se sypači s radlicí je těžké
V kraji jsou v současné době desítky minimálně využívaných komunikací nejnižších tříd, které silničáři v zimě neudržují. Podle Pavla Čížka ale není reálné, že by se kvůli úsporám za zimní údržbu jejich počet zvyšoval.
„Téměř všude jezdí autobusové linky. Není možné říct, že přestaneme udržovat další silnice a nebude tam jezdit autobus,“ vysvětlil.
Sypače mají přesně nastavený okruh. Většinou měří kolem 50 kilometrů. Dispečer Jaroslav Sádlo připustil, že se už setkal se stížnostmi řidičů, že je zdržuje sypač s pluhem před nimi.
„Některé silnice jsou úzké. Je těžké, když se na ní má sypač s radlicí širokou 3,5 metru vyhnout s autem, natož autobusem nebo nákladním vozem. Když zajede příliš ke kraji, sám by mohl skončit v příkopu,“ vysvětlil dispečer.
