Generální ředitel stavební firmy Colas Tomáš Krones, která rekonstrukci mostu prováděla, uvedl, že v Plzni v krátké době kompletně opravili už druhý most. První byl před dvěma roky ten na Rokycanské třídě.
„Nepřijeli jsme sem, abychom ocelovou konstrukcí podepřeli most, ale dělali jsme kompletní opravu. Tady v Plzni je vidět, že to má nějaký systém, nějaký směr,“ uvedl Krones.
Most generála Pattona je dlouhý 226,6 metru. Před přestavbou měla auta pro každý směr dva jízdní pruhy, uprostřed mostu navíc jezdí tramvaje dvou ze tří plzeňských linek. Teď je ve směru do centra Plzně užší chodník, než byl, ale auta mají tři jízdní pruhy.
Pověřený šéf plzeňské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Kuťák podotkl, že příprava rekonstrukce mostu byla velice složitá.
„Most jsme získali do majetkové správy před mnoha lety a to bez projektové dokumentace. Při péči o něj jsme museli pracovat jen s předpoklady. Když bylo jasné, že potřebuje důkladnou opravu, museli jsme zpracovat studii, která měla tři varianty. První byla o kompletním zbourání mostu a výstavbě nového, druhá počítala se zachováním spodní stavby a výměnou celé nosné konstrukce, třetí byla o opravě stávajícího mostu. Další komplikací bylo, že přes most za jeden den projede kolem 50 tisíc vozidel, a při variantě bourání mostu neexistovala použitelná objízdná trasa,“ vysvětlil Kuťák.
Před lety bylo nutné na mostě vyměnit dilatační uzávěry. Specialisté přitom provedli jeho statické i dynamické zkoušky.
„K našemu překvapení zkoušky prokázaly, že most je ve velice dobré kondici. Mohla se tak připravovat rekonstrukce mostu, která se uskutečnila za zachování provozu,“ dodal Zdeněk Kuťák.
Omezení související s rekonstrukcí Pattonova mostu začala loni na jaře. Nejprve se stavbaři pustili do směru z centra na největší plzeňské sídliště. Dva zúžené jízdní pruhy se podle postupu prací přesouvaly na mostě zleva doprava a naopak.
Jeden čas auta jezdila v místech určených pro jednu z tramvajových kolejí, později zase po vybouraném chodníku. Tramvaje se musely na mostě vystřídat jen na jednokolejce.
V letošním roce stavbaři zvolili stejný postup i pro směr do centra Plzně. Práce se obešly bez nehod nebo zranění. Jedinou mimořádnou situací tak bylo zářijové vykolejení tramvaje na okraji mostu kvůli závadě na přejezdové výhybce.
Končící primátor Martin Zrzavecký z ČSSD prohlásil, že posledních pět let je v Plzni ve znamení velkých dopravních oprav a staveb.
Opravený most by měl vydržet nejméně dalších třicet let
„Na začátku jsme se opravy mostu generála Pattona opravdu báli. Prvním zatěžkávacím testem byla rekonstrukce mostů na Rokycanské třídě. Tam se ukázalo, že umíme dopravu upravit tak, aby jela, aby pokud možno nevznikaly zácpy, aby se dalo Plzní projet. Pattonův most byl o to složitější, že je na hlavní spojnicí severního a jižního Plzeňska. Ti, kteří stavbu plánovali a prováděli, udělali vše perfektně,“ řekl primátor Zrzavecký.
Opravený most generála Pattona bude podle Kuťáka potřebovat každoroční běžnou údržbu.
„Minimálně dalších třicet let by neměla nastat situace, která by nás nutila provádět přestavbu nebo velký zásah do mostu. Během rekonstrukce jsme se podívali do kanálků a předpínacích kabelů. Hodně jsme se báli toho, v jakém stavu je výztuž, která limituje únosnost mostu. Po pádu trojské lávky a pádu mostu v italském Janově je kvalita předpínacích kabelů a výztuží velice sledovaný ukazatel. Trochu jsme trnuli, v jakém jsou stavu. Pokud by byl špatný, tak to se nedá odstranit. Jsou naštěstí ve velice dobré kondici. Můžeme být optimisty, že most bude ještě dlouho sloužit,“ dodal Zdeněk Kuťák.
Rekonstrukce mostu přes řeku Mži stála 138 milionů korun bez DPH. Do června příštího roku budou stavbaři pracovat na spodní části mostu nad řekou a přes Lochotínskou ulici. Město Plzeň zaplatilo 40 milionů za rekonstrukci tramvajové trati, osvětlení a nové chodníky i s cyklostezkou.
