„Plzeň byla často zastávkou při útěku na Západ po roce 1948. Velmi zajímavý je fenomén příhraničí, vztahy Čechů a Němců. Výjimečné místo paměti je třeba Borská věznice,“ vysvětluje koordinátor regionálních poboček Post Bellum Martin Kroupa důvody, proč pracoviště Paměti národa vznikne v Plzni.
Podle něj jsou také unikátní události roku 1953, kdy lidé v Plzni jako jediní zareagovali protestem na měnovou reformu.
Plzeňské nahrávací studio by mělo začít fungovat od října.
Společnost Post Bellum má také v plánu zorganizovat vzdělávací projekty Příběhy našich sousedů, workshopy a výstavy. Bude pravidelně publikovat příběhy pamětníků, organizovat Běh pro Paměť národa, soutěž Příběhy 20. století, na Den válečných veteránů 11. listopadu se postará o prodej kvítků vlčího máku jako připomínky hrdinství československých válečných veteránů a obětí politických vězňů.
„Chtěli bychom přispět pro nás i pro generaci našich dětí, abychom nezapomněli na nesmírné oběti a odvahu našich vrstevníků, rodičů a prarodičů, kteří velkou část svého života prožili v totalitních režimech. Jen ti, kteří jsou si vědomi ceny svobody, si jí váží a chrání si ji,“ konstatoval během pondělního slavnostního odpoledne v Meditační zahradě Luboše Hrušky předseda Kolegia Paměti národa Plzeň Jaroslav Svejkovský.
Post Bellum nyní hledá do plzeňské pobočky ředitele a vybírá prostory. V kraji má už řadu let poměrně úzký okruh spolupracujících dokumentaristů, který chce v nejbližší době rozšířit.
