Martin Kaufner, vedoucí Kolowratových sadů, které jsou v kraji vůbec největší, začal už s předstihem shánět cizince. Na očesání jabloní, které zabírají skoro sto hektarů nedaleko Přimdy na Tachovsku, aktuálně potřebuje alespoň třicet lidí.
V předchozích letech se mu osvědčila spolupráce s Bulhary, po nichž sáhl také letos. Ještě před tím však nechal všechny otestovat.
„Chceme snížit riziko na minimum, a tak máme domluvený dvojí stupeň ochrany. Nejdřív jdou na jednoduchý test ještě v Bulharsku, aby k nám nepřijeli s nákazou a nerozšířili ji. Pak absolvují odběr ještě v České republice,“ nastínil vedoucí.
Doplnil, že výsledky mají k dispozici ještě tentýž den. Pokud jsou negativní, mohou hned nastoupit. „Náklady spojené s testováním si dělíme na polovinu s agenturou, která nám pomocníky zprostředkovává,“ uvedl Kaufner.
Ten se snaží být opatrný i kvůli tomu, že dělníci jsou spolu na jedné ubytovně. „Ani nechci domýšlet situaci, kdyby se onemocnění covid-19 u někoho prokázalo. Je možné, že pak by šli všichni do karantény. Snad se nám nic takového nestane,“ přeje si.
Brigádníci by měli dorazit tento týden. Jedna skupina se zasekla na cestě, protože má problémy s autem.
„Doufáme, že všichni se k nám zdárně dostanou. Jsou pro nás opravdu klíčoví. Pokud by nastaly nějaké komplikace, budeme muset nabrat místní, s čímž ale byly v minulosti potíže,“ řekl. Podle Kaufnera však neměli Češi o tento typ práce zájem, případně byli nespolehliví.
V Kolowratových sadech začali sklízet první odrůdu jablek už v pondělí. Největší rušno nastane až v září. „To se také ukáže, jestli nebudeme potřebovat ještě víc lidí než teď. Zůstávají pak u nás až do Vánoc, protože po skončení sklizně ještě sázejí stromy,“ uzavřel.
V Nebílovech potřebují nejméně 25 lidí z Ukrajiny
S nadějí vyhlížejí zahraniční pracovníky rovněž v nebílovských sadech na Plzeňsku. Vedoucí Jana Zikmundová sdělila, že domluvených mají nejméně 25 lidí hlavně z Ukrajiny.
„Nejdříve podstoupí testy, které zajišťuje agentura. Bez nich to nesklidíme. O jiném scénáři ani nechci uvažovat. A najít české zaměstnance je skoro nemožné,“ zdůraznila.
Rozloha nebílovských sadů je zhruba 50 hektarů, přičemž jabloně zabírají asi půlku plochy. Zikmundová věří, že brigádníci začnou s očesáváním co nevidět. „Čím dříve, tím lépe. Nevíme, jaké bude počasí. Neradi bychom o úrodu přišli,“ dodala.
Podnik klidně zavře, ale s úrodou počkat nejde
Podle předsedy Ovocnářské unie České republiky Martina Ludvíka kopíruje situace v Plzeňském kraji celorepublikový stav.
„Většina pracovníků pochází ze zahraničí, především z Ukrajiny. Pokud by nepřijeli, znamená to obrovské komplikace. Podnik můžete na dva tři týdny zastavit, ale s úrodou počkat nejde, vznikly by obrovské škody,“ upozornil Ludvík.
Tvrdí, že podmínky pro zaměstnávání cizinců se rychle mění a znamenají náklady navíc. „Ať už jde o testování, nebo dopravu lidí do Česka, která je v současnosti složitější,“ konstatoval.
Předseda Ovocnářské unie ČR odhaduje, že pro letošní tuzemskou sklizeň je nutných 2000 až 3000 dělníků. Ludvík tvrdí, že Češi by jejich výpadek nenahradili.
Jinou zkušenost má Richard Schwarz, spolumajitel sadů ve Vranově na Rokycansku, který hospodaří přibližně na 40 hektarech. Tomu se podařilo většinu personálu sehnat právě z České republiky.
„Zahraniční dělníky jsme také dřív měli, byť okrajově. Ale je to složité s pracovním povolením. Nevíte, koho vám agentura přiveze, a podobně. Tlačil jsem na místní lidi, aby k nám chodili, a přidal jim peníze, takže to zafungovalo,“ popsal.
