Zaměstnanci skládek berou věci z haldy a vracejí je do oběhu, zjistil vědec

  9:03aktualizováno  9:03
Antropolog Daniel Sosna se probíral odpadem na skládkách a zjišťoval, jaké potraviny nejčastěji končí v koši nebo zda se liší chování lidí na vesnici a ve městě. Mapoval i život zaměstnanců skládek. „Vlastně se chovají ekologicky. Vytahují z haldy věci a vracejí je zpátky do běhu,“ říká plzeňský vědec.

Antropolog Daniel Sosna se zabývá výzkumem odpadu na skládkách. Zjišťuje, jak se liší život lidí na vesnici a ve městě, které potraviny končí nejčastěji v koši nebo jak žijí zaměstnanci skládek. (26. 9. 2018) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Zdržoval se v místech, do kterých se většina lidí kvůli špíně a zápachu ani nechce podívat.

Antropolog Daniel Sosna působící na Západočeské univerzitě v Plzni se nejdříve probíral odpadem a zjišťoval, co lidé vyhazují. V posledních letech mapoval život zaměstnanců skládek, kde je šedá ekonomika běžnou praxí.

Kolik lokalit jste navštívil? 
Nejvíce jsem se pohyboval na jedné z velkých skládek Plzeňského kraje. Etnografický výzkum jsem doplňoval ještě o návštěvy dalších míst regionu.

Bylo obtížné se mezi zaměstnance dostat? 
Původně jsem se s týmem věnoval analýze odpadu. Když máte půl tuny zbytků, ve kterých se přehrabujete celé prázdniny, potřebujete nějaký prostor. Díky tomu jsme se dostali na skládky a do recyklačních center. Postupně jsem začal navazovat kontakty se zaměstnanci a zjišťovat, jak žijí. Funguje tady neformální ekonomika jako za socialismu, kdy například táta přišel večer z práce domů a přinesl hotové poličky. Princip v řadě sektorů přetrvává dodnes. Odpadové hospodářství je svět, do kterého není moc vidět. Začal jsem se zajímat, jakým způsobem lidé zachraňují hodnotu věcí, které by normálně byly rozválcovány. Z haldy je vytahují a vracejí do oběhu.

Uveďte klasický příklad, se kterým jste se setkával. 
Často se vyhazují elektrospotřebiče. Stačí je opravit. Zaměstnanci skládky je pak využijí pro sebe, dají je přátelům, smění nebo prodávají. Taková praxe se sice pohybuje na hraně pravidel, ale paradoxně je velmi užitečná.

Protože předměty nevyhodí, ale znovu je použijí? 
Přesně tak. Díky vlastní kreativitě a činorodosti udělají něco, co jim pomůže a dál funguje. Přivydělají si a ušetří místo na skládce, tudíž i zaměstnavatel je svým způsobem rád. Přivře oči a všichni jsou spokojeni. To je přesně svět šedé ekonomiky. Často velmi praktický, ale problematický ve světle formálních pravidel hry.

Popisujete běžnou praxi, při níž zaměstnavatel přivírá oči? 
Ano. Vlastně se jedná o určitou formu bonusu. Podobně jako třeba zaměstnanec dostane od firmy zaplacené masáže, v tomto případě je odměnou další využití věcí.

Když se ještě vrátíme k odpadu. Dělal jste výzkum také na venkově. Jaká má oproti městu specifika? 
Vesnické prostředí studovala především moje kolegyně, tehdejší doktorandka Lenka Brunclíková. Lidé na vsi daleko méně vyhazují potraviny. Jednak kompostují, jednak jim připadá nemorální, něco jen tak vyhodit. Pěstují brambory, rajčata, švestky, chovají slepice, proto dobře vědí, kolik energie to obnáší. Potravinový odpad je velké téma. Evropská unie a stát chtějí, abychom neplýtvali. Objevují se různé recepty, jak situaci řešit. Navrhujeme inspirovat se právě venkovem. Ať děti zažijí, kolik energie vezme, než vypěstujete třeba brambory nebo vykrmíte prase.

Jsou lidé z vesnice méně důslední v třídění odpadu? 
Hodně záleží, jak mají daleko kontejnery. Pokud musejí dojít třeba půl kilometru, raději odpad vyhodí do popelnice, která stojí za dveřmi.

Běžně také pálí odpadky v kotli. 
To je pravda, spálí kolikrát i plasty. Čekali bychom, že pak v kontejneru na směsný odpad už nic nebude, ale našli jsme tam věci, byť méně než ve městě, které se ještě dají použít. Diskuze se ale výrazně točí kolem konzumentů. Zodpovědnost je kladena především na ně. Když se ovšem podíváte na poslední data z Českého statistického úřadu, zjistíte, že komunální odpad tvoří jen čtrnáct procent celkového odpadu, který naše země vyprodukuje. Ale pokud se vede debata o plýtvání, vždy se směřuje na obyčejné lidi. Recyklujte, nevyhazujte…

Je to podle vás strategie, jak upnout pozornost jiným směrem? 
Samozřejmě. Současný systém je typický tím, že zodpovědnost přesouvá. Hlavní roli totiž hrají velcí hráči. Tlak by měl směřovat právě na ně. Je ale jednodušší vysvětlovat běžným lidem, že jsou nemorální, když odpad neodnesou do recyklační popelnice. Mimochodem Čína jako největší zpracovatel plastu zastavila počátkem roku jeho dovoz, což je obrovský globální problém.

Co bude Česká republika se situací dělat? 
Myslím, že odpad může skončit ve spalovně. Pro všechny země bylo velmi pohodlné, že Číňané plast chtěli. Teď je nutné vytvořit infrastrukturu, která byla v Číně, snažit se problém řešit lokálně, nikoli tak, že ho odsuneme do Asie, kde na něj nevidíme.

Nejčtenější

To byla předem připravená poprava, říká otec dívky zavražděné spolužákem

Tereza, kterou zavraždil její bývalý spolužák, se nechala těsně před...

Před necelými dvěma měsíci zavraždil bývalý spolužák osmnáctiletou Terezu z Plzeňska. Policistům nezapíral. Udělal to...

Dům pro rodinu si navrhli sami. Slouží jim dokonale po všech stránkách

Rodinný dům s dispozicí 5+kk má užitnou plochu 195 metrů čtverečních.

Ondra a Iva nikdy o domě nesnili. Záměr stavět svůj vlastní přinesla až rodinná situace, která si řekla o větší prostor...

Spolujezdec umíral, opilý řidič ale sháněl doktora pro psa, říká obžaloba

Alexandru Černému hrozí za usmrcení z nedbalosti, neposkytnutí první pomoci,...

Krajský soud v Plzni začal projednávat případ šestatřicetiletého Alexandra Černého, který podle obžaloby loni na...

S vlakem se srazilo páté auto za šest dnů. Klid byl jen ve středu

Při srážce vlaku s osobním autem u Nýřan na Plzeňsku se vážně zranili dva muži....

Drážní inspekce eviduje od soboty už pět střetů aut s vlaky na přejezdu. Nehoda tohoto druhu se stala každý den,...

Liberec - Plzeň 1:2, góly až po půli, výhru zařídili Pernica s Kopicem

Taras Kačaraba (nahoře) z Liberce brání Michaela Krmenčíka z Plzně.

Plzeňští fotbalisté vyhráli i druhý zápas v novém ligovém ročníku. V páteční předehrávce 2. kola Fortuna ligy si tři...

Další z rubriky

Podlesníky, pivovarský guláš a jelení steak. Ochutnejte krajové speciality

Pivovarský guláš se dříve připravoval z koňského masa, dnes vítězí hovězí.

Chcete-li hodovat jako kdysi šlechta, dejte si kvalitní kus jeleního masa. Vyrazit pro něj můžete i ke středočeským...

Mezi skvosty s vůní benzínu je Imperial Le Baron gabonského diktátora

V plzeňském DEPO2015 zaparkovaly Skvosty s vůní benzínu. Návštěvníci výstavy...

Na tři dny se vrátila do bývalého autobusového depa v Plzni auta. V halách jsou k vidění historické unikáty i...

Muž chtěl v kempu za rozbitý mobil upálit spící mladíky, dostal podmínku

Miroslav Kozler byl přesvědčený o tom, že mu mladíci rozbili mobil. Pod autem,...

Za žhářský útok ve vodáckém kempu nedaleko Dolan na Plzeňsku potrestal krajský soud dvaapadesátiletého Miroslava...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz