Příliš se to tedy netýká největšího houbařského ráje Plzeňského kraje - brdských lesů - kam každoročně směřují tisíce houbařů.
„V jehličnatých lesích je to slabé, tam téměř žádné houby nejsou, ale v listnatých lesích, hlavně na okrajích pod duby, je spousta hřibů dubových a pod břízami křemenáče. Našel jsem i další druhy hub,“ popsal Martin Bartůšek z Mykologického klubu Plasy.
Předpověď na nadcházející dny je z jeho úst velmi optimistická. „Lidé, kteří mají houbaření rádi, by si měli vzít zhruba za týden dovolenou,“ doporučil mykolog.
Letošní rok má podle něj zatím nakročeno na to, aby byl houbařsky hodně zajímavý.
„Nemohu dát ale předpověď na celé prázdniny, protože kdyby přišlo opravdu suché období a začal foukat suchý, teplý vítr, dokázal by terén rychle vysušit, což houbám dobře nedělá,“ konstatoval Bartůšek.
Teď se vyskytují houby, které mají přibližně 14 dnů zpoždění. Důvodem je chladnější léto, takže než se podhoubí vzpružilo, trvalo mu to trochu déle než třeba loni.
„Například hřiby dubové mají období růstu na konci června a objevily se ve velkém množství až teď. Ve větším množství vidíme růst křemenáče březové, začínají se objevovat i muchomůrky růžovky neboli masáci,“ přiblížil Bartůšek.
Ten prý začátkem týdne vyrazil na svoje houbařská místa v okrese Plzeň-sever. „Šel jsem na místa, kde houby začínají. Byl jsem v lese deset minut a měl jsem košík hřibů,“ popsal.
Zavítal i do Českého krasu. „Protože je na vápenci, je sušší, i přesto je v těchto dnech krásně promočený. Růst hub se tam ale nerozjel tak jako v okrese Plzeň-sever. Tady jsou totiž těžší půdy, které zadrží víc vody,“ vysvětlil Bartůšek. Pokud počasí vydrží, objeví se podle něj v lese všechny druhy hub.
Část houbařů si dnes chválí i vycházky do parků, kde se dají nalézt různá překvapení. Zdeňka Hájka z Mykologického klubu Plzeň redakce zastihla na začátku týdne na návsi ve Starém Bolevci v plzeňském sídlišti Lochotín.
Jedlé houby rostou i v parcích měst
„Je tu spousta bedel červenajících, které normálně rostou v lese, maximálně na okraji lesa a tady k vidění v trávě, která se pravidelně kosí. Mají enormně velkou plodnici. Je to díky obrovskému množství vláhy, které spadlo během posledních několika dnů. Zkrátka voda probudila zajímavé věci, to se občas stává,“ popsal Hájek, který uprostřed sídliště na trávě našel i pečárky neboli žampiony ovčí.
„Ty se tu objevují pravidelně, letos ve větším množství, voní krásně anýzem a jsou na talíři výborné,“ lákal houbař.
Lidé je ale snadno mohou zaměnit s pečárkami zápašnými. Ty prý rostou hojně v parcích v sídlišti Slovany v Plzni. Podle zdejší náruživé houbařky, paní Evy, je lidé hodně sbírají v domnění, že jsou jedlé.
„Lidé si myslí, že všechny žampiony jsou jedlé,“ poznamenala houbařka, která prý pár lidem poradila, jak odlišit jedlou pečárku ovčí od zápašné.
„Když škrábnete do klobouku nebo třeně a okamžitě se objeví žlutá až oranžová barva, je to nejedlá pečárka,“ poradila paní Eva.
Plodnici vyndat a jamku zaplnit hrabankou
Velkým stolem zaplněným hlavně liškami se na facebooku pochlubila na stránkách Toulky Šumavou Petra Mixánová. Excelentní úlovek pochází z Hlavňovicka na Klatovsku.
Mykolog a ekolog v jedné osobě Bartůšek vyzval preventivně všechny, aby se v lese chovali ohleduplně.
„To, že lidé chodí po lese nevadí, protože některým houbám zhutnění půdy prospívá, problémem jsou třeba větší svahy, na kterých kvůli pohybu lidí vzniká eroze,“ popsal ekolog, který měl loni šok z toho, jak necitlivě se lidé chovali v brdských lesích, kam v době houbových žní míří ve velkém lidé z Plzně i Prahy.
„Nával tam zatím není takový, protože v jehličnatých lesích houby teď ještě moc nerostou, ale jakmile sezona začne, lidé se tam navalí. Ze Správy CHKO Brdy mám informace, že letos by tamní pracovníci měli být na houbaře daleko přísnější. Jednoduše proto, že lidé v lesích loni dělali strašnou paseku,“ přiblížil Bartůšek.
Těžkou hlavu toto chování dělalo i lesákům. Lidé totiž parkovali i v místech, kde lesáci potřebují vyvážet dřevo. Mykolog poradil, jak se ekologicky chovat při samotném sběru. Je dobré vyndat z půdy celou plodnici a jamku zaplnit hrabankou, aby na místě podhoubí nevysychalo nebo se nestalo terčem parazitických hub.
