Tomáš Vorel Rabštejn objevil ve svých patnácti letech, když jezdil do nedaleké Černé Hati. „Projezdil jsem nejkrásnější místa Čech a Moravy a zamiloval si zejména Rabštejn nad Střelou, břidličný čarokrásný kraj říčkami protkaný. Zde běhám v lesích, tančím nahý u ohně, sbírám houby, jezdím na koni, plavu, křičím, chodím do hospody. Učím se znát kytky, stromy a zvířata,“ opěvuje krásy Rabštejna Tomáš Vorel na webových stránkách svojí společnosti VorelFilm.
Není divu, že děj své Cesty z města (2000) umístil právě sem. Ostatně i někteří místní si ve snímku zahráli, ba co víc, takového kočího Hrušku Vorel nejprve spatřil a až poté jeho postavu do scénáře zařadil.
Filmová místa Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy. |
„Inspirován zdejšími postavami a přírodou vznikl jakýsi autobiografický film,“ osvětluje Vorel genezi snímku s tím, že na rozdíl od předchozího Kamenného mostu je Cesta z města snímkem prosvětleným, plným písní, humoru a naděje. Většina osudů je skutečná, nebo je hrají skuteční lidé.
O dva roky později vznikla ještě Z města cesta - pět dokumentů, jakýchsi pět profilů těch, kdo se na prvním snímku podíleli. Kromě tří herců také profil trampa Kima a kočího Hrušky.
Mezi vzniklými snímky mají ty Vorlovy výsadní postavení, vznikaly tady a v blízkém okolí totiž prakticky celé.
„Rabštejnu přinesly návštěvníků nejvíc, speciálně Cesta z města byla svého času kultovním filmem,“ zamýšlí se Ondřej Fábera, který se s manželkou do obce přistěhoval v roce 2010. A jak přiznává, na jejich rozhodnutí měl částečně vliv i Vorlův snímek.
„Ne, že bych o Rabštejně předtím nevěděl, ale přece jen jsem k tomu získal jiný vztah. A nejen k Rabštejnu, k celé lokalitě,“ líčí Fábera, který se v Rabštejně stará o provoz infocentra.
A všiml si, že v okamžiku, kdy se na veřejnost dostane snímek nebo klip natočený v jejich obci, skokově vzroste návštěvnost stránek.
Do obce ročně zamíří asi třicet tisíc návštěvníků
„Když byl zveřejněn klip Personal Jesus, web nám téměř zkolaboval. Přístupy jsme zaznamenali z celého světa,“ konstatuje Fábera.
Nicméně tento zájem je vždy krátkodobý, což ale podle Fábery není úplně na škodu. I tak totiž obec s dvěma desítkami stálých obyvatel za rok navštíví průměrně 30 tisíc lidí.
Nejoblíbenější lokalitou filmařů je jednoznačně kamenný most nad Střelou, druhý nejstarší v republice. Při natáčení klipu Personal Jesus se nad ním vznášela vzducholoď, která scénu osvětlovala, herečku a kaskadérku, která ztvárnila čarodějnici, z mostu po laně spouštěli do řeky.
„Ve Střele měli bazének s vyhřívanou vodou. V klipu to pak vypadalo, jako když dívku z mostu shazují,“ popsal Ondřej Fábera.
Samotní Depeche Mode na místě nebyli, což ale podle něj klipu spíše pomohlo. Bylo díky tomu možné naplnit čtyři minuty příběhem, videoklip nestál na známých tvářích kapely.
Rabštejn nad Střelou |
Rabštejnskou dominantu mohou spatřit také diváci televizních pohádek Šťastný smolař a Svatojánský věneček. Nicméně filmové triky jsou mocné, v jedné scéně se hned nad rabštejnským mostem tyčí zámek v Uherčicích v Podyjí. Ale to není nic neobvyklého, záběr v Cestě z města z rabštejnského hřbitova zase doplňuje pohled na kostel v Nečtinech.
Když už jsme u druhého filmového místa, v Cestě z města si zahrálo také rabštejnské náměstí, konkrétně dnešní muzeum, v němž bývala hospoda, a vedlejší dům, kde sídlil obchod a dnes je tu infocentrum provedené jako četnická stanice. „Některé scény z Cesty do lesa vznikaly nad řekou, kde stojí jedna chaloupka,“ prozrazuje Fábera, detaily však s ohledem na majitele zveřejňovat nechce.
Tomáš Vorel má na natáčení krásné vzpomínky. „Nejlepší čeští herci se zcela sžili s místními neherci. Slunce, vítr a voda nám každý den čarovaly krásné obrazy. Byl to zázrak,“ líčí své pocity na svých stránkách režisér, přesvědčený o tom, že vznikl kouzelný film.
Mimochodem, Tomáš Vorel se do lokality nad Střelou zamiloval natolik, že jeho snem je postavit si tu, na břidličné skále nad řekou, srub.
„Bez elektřiny, jen potok a otevřený oheň. Tam pěstovat to, co ze země vyroste, jíst rukama bez příborů, všude kočky, psi a koně. A tam žít se všemi ženami, co mám rád a mít s nimi hodně dětí, které by nechodily do školy, protože pravým učitelem je les a zvířata,“ nastínil na stránkách VorelFilm. Kdo ví, možná Tomáš Vorel svou cestu z města uskuteční i ve skutečném životě...
