ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Eret, MF DNES

Neočkovaní cizinci jsou časovaná bomba, firmy je ale potřebují

  • 19
Hygienici volají po zpřísnění covidových opatření pro cizince pracující v Plzeňském kraji. Objevuje se i názor, že v regionu, kde je zahraničních zaměstnanců odhadem 70 tisíc, se jedná o časovanou bombu. Pracovní agentury naopak volají po zrušení všech opatření. Jejich argumentem je nedostatek lidí ve firmách.

„Není jiná cesta, než umožnit práci v Česku jen cizincům, kteří jsou naočkovaní proti covidu a hodnověrně to prokáží. Tlačíme na to při jednáních s hlavní hygieničkou,“ uvedl ředitel Krajské hygienické stanice v Plzni Michal Bartoš.

Upozornil, že proočkovanost lidí přijíždějících z Ukrajiny, Bulharska či Běloruska je hodně nízká.

Za časovanou bombu v oblasti šíření covidu považuje cizince i radní města Plzně Vlastimil Gola. „Důvodem je jejich počet, odhaduje se až na 70 tisíc lidí,“ vysvětlil radní.

Podle něj by za to, pokud cizinci šíří covid, měla nést odpovědnost firma. „Buď zaměstnance bude testovat, nebo očkovat,“ nastínil Gola.

Prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič naopak uvádí, že kdo chce opatření zpřísňovat, nebere v úvahu realitu.

„Jsme totiž v situaci, kdy firmy nemají lidi. Máme tu obrovský převis pracovních míst, dohromady tři čtvrtě milionu volných pozic, a nebýt 410 tisíc cizinců dovezených s obrovskými problémy, kteří část míst obsadili, fabriky mohou zavřít,“ nastínil Burkovič, který navrhuje úplné uvolnění proticovidových opatření po vzoru Velké Británie, Švédska či Finska.

„Zapomeňme na covid, je to normální respirační choroba, pár lidí je v nemocnici,“ vyzývá Burkovič.

Nejsou lidi, uvolněte proticovidová opatření

Jako důkaz přemrštěnosti opatření uvedl příhodu, která se stala před měsícem.

„Protože potřebujeme řidiče kamionů, odstartoval program spolupráce se Srbskem. Devět řidičů přijelo. Projeli hranice Srbska, Maďarska, Slovenska, Česka, na všech hranicích se testovali na přítomnost covidu, vždy byli negativní. V Česku nastoupili do povinné pětidenní karantény, která se týká přijíždějících cizinců. Po karanténě přišli na pracoviště, opět se testovali, jeden z nich byl pozitivní a následně šli všichni do dvoutýdenní karantény,“ popsal Burkovič.

„Tři měsíce trvalo vyřízení toho, aby mohli přijet a dostali tříměsíční vízum. Pracovní agentura je živí a ubytovává, oni chtějí pracovat, ale kvůli covidovým opatřením nemohou,“ přiblížil Burkovič.

Například polská firma podle něj přijde na tamní hejtmanství, řekne, že chce zaměstnat Ukrajince, sdělí jméno, číslo pasu a pokud do 14 dnů neoznámí úředník negativní stanovisko, přivezou ho.

Až 70 tisíc cizinců pracuje v Plzeňském kraji

„V Česku to znamená tří až pětiměsíční papírování a vyřizování. Proto je tu nelegálně tolik Ukrajinců, kteří přicestovali přes Polsko,“ popsal Burkovič.

Doplnil i to, že Německo v každé spolkové zemi každé tři měsíce zjistí, kolik firmy potřebují ze zahraničí pracovníků. „Na základě toho pak vypíší omezená víza na dva roky pro určité profese a maximálním způsobem zjednoduší nábor. To je logická hospodářská praktika,“ myslí si Burkovič.

„My bychom také rádi využívali dlouhodobá víza, ale na ta se v Česku čeká rok. Vyřizují se na jméno konkrétního člověka, ale ten nebude sedět na Ukrajině a čekat rok. Mezitím mu totiž přijde nabídka práce třeba z Německa,“ dodal.