(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Fotbalisté z Rokycanska se nakazili černým kašlem, nemocných přibývá

  • 3
Nejméně patnáct nových případů černého neboli dávivého kašle evidují hygienici v Plzeňském kraji. Vysoce nakažlivým onemocněním, které může skončit i smrtí, se nakazili fotbalisté z Rakové na Rokycansku. Počet nemocných se nadále zvyšuje.

Zatím je minimálně patnáct potvrzených onemocnění a u dalších lidí se čeká na výsledky vyšetření, na problém upozornil jako první Deník. 

„Jak se došetřují lidé, kteří s nemocnými přišli do kontaktu, případů stále přibývá,“ uvedl krajský epidemiolog Petr Pazdiora.

Podle něj ale v posledních čtyřech letech v Česku na pertusi, což je počeštěný latinský název nemoci, nikdo nezemřel. V osmi předchozích letech ovšem zemřelo pět dětí. „Dá se proto říci, že stav je znepokojivý,“ dodal.

Černý kašel se vyskytuje v řadě okresů v Plzeňském kraji, na Rokycansku je ale případů nejvíc.

Černý kašel je vysoce infekční onemocnění, jež se šíří kapénkami vzdušnou cestou. Podle Pazdiory se šíří rychleji než chřipka. Nejhorší je podle epidemiologa situace, kdy člověk nemoc přechází, několik týdnů pokašlává a denně se v zaměstnání setkává s desítkami lidí. Pak je na lavinové šíření zaděláno.

Černý kašel se masivně rozšířil právě mezi fotbalisty TJ Sokol Raková. Kvůli tomu klub nemůže absolvovat podzimní část fotbalové sezony. Člen výboru tělovýchovné jednoty Vlastimil Štincik popsal, že se černý kašel rozšířil od jednoho z fotbalistů. Když začal kašlat, zamířil ke svému rokycanskému lékaři.

„Ten mu nic nenašel, ale on pořád kašlal, tak mu někdo poradil, aby jel ke známému lékaři do Prahy. Tam mu udělali rozbor krve a až poté zjistili, že je to černý kašel,“ popsal Štincik. Mezitím ale fotbalista nakazil několik kolegů ve věku od dvaceti do třiceti let.

Situaci v populaci podle Pazdiory zhoršuje i to, že přibývá dětí, které nejsou očkované, protože jejich rodiče si to nepřejí. „Navíc rodiče nedodržují očkovací schéma. Jestliže je klinickými studiemi ověřeno, že první a druhá dávka má být v intervalu jednoho až dvou měsíců a rodiče přijdou za půl roku, tak nikdo nemůže garantovat, že imunita bude stejná,“ podotkl Pazdiora.

Černý kašel může být u dětí, které nebyly očkované, smrtelný

Do dětské populace onemocnění zavlékají i rodiče a prarodiče, kteří mají v těle ještě zbytky protilátek po dávném očkování, mají lehčí průběh černého kašle a nejdou k lékaři.

„Někdy se stává, že k lékaři přijdou, ten ale nenabere vzorek na průkaz infekce a předepíše jim nějaké antibiotikum. To ale nezabere a teprve poté lékař udělá laboratorní odběr a předepíše lék, který zabírá,“ popsal Petr Pazdiora další situaci, která podporuje šíření nemoci.

U neočkovaných dětí je kašel průkazný a typický. „Jedná se o záchvatový kašel, při kterém se mohou nemocným dětem lámat i žebra. U dítěte, které nebylo očkované, nebo má za sebou jen jednu očkovací dávku, může být onemocnění smrtelné,“ poznamenal Pazdiora.

Některé dětské lékařky uvedly, že na Rokycansku zhoršují situaci cizinci, kteří pracují v Rokycanech či Hrádku. To Pazdiora odmítl. „Cizinci jsou očkovaní stejně jako česká populace, větší vliv má přecházení choroby. Důležité je včas přijít k lékaři, který nasadí co nejdříve antibiotika, a tak šíření zastaví,“ upozornil Pazdiora.

Vakcíny mají menší nežádoucí projevy, ale také nižší účinek

Připomněl, že k většímu výskytu nemoci přispělo i to, že velké farmaceutické firmy na trh přinesly vakcíny druhé generace s menšími nežádoucími projevy, ale s nižším účinkem, kdy vzniká méně protilátek v těle. Proto dnešní dětská populace dostává o jednu dávku víc.

První očkování čeká dítě ve věku dvou měsíců, opakuje se dvakrát po dvou měsících a dále za šest měsíců. Další přeočkování se provádí v pěti a deseti letech.

Dospělým se v současnosti doporučuje alespoň jedno přeočkování společně s přeočkováním proti tetanu, těhotným ženám by mělo být doporučováno toto očkování ve třetím trimestru.