Zatímco ta nejúspěšnější města v přehledu MF DNES za rok 2020 Letohrad a Pardubice vykázala 151 kilogramů směsného odpadu na obyvatele, za loňský rok Vysoké Mýto zaznamenalo pouze 129 kilogramů na osobu.
Po připočtení objemného odpadu tak na jednoho jeho obyvatele připadlo loni 163 kilogramů odpadu, který skončil na skládce. Limit, do nějž se město musí vejít, je nyní 190 kilogramů.
„Jsem rád, že jsme výborné výsledky z minulých let udrželi a zároveň jsme se v třídění výrazně zlepšili. Děkuji za to občanům, kteří pečlivě třídí. Přispívají tak primárně k ochraně životního prostředí, ale šetří tím i svou peněženku. V této oblasti funguje solidární systém, takže ti, co třídí, šetří peněženku i těm, kteří třídí málo,“ řekl starosta František Jiraský.
Ekologické sdružení Arnika dokonce Vysoké Mýto přirovnává k městům ze západní Evropy. „Je to minimálně srovnatelné s Rakouskem nebo Německem. Celkové číslo 163 směsného a zbytkového odpadu objemného je vynikající číslo. Průměr v České republice je 240 kilogramů. Lidé ve Vysokém Mýtě tedy třídí o třetinu méně pod celorepublikovým průměrem,“ řekl Milan Havel z ekologického sdružení Arnika, kde má na starosti program Toxické látky a odpady.
Porovnání mezi městy je ale nesnadné, neboť aktuální čísla nejsou veřejně dostupná a záleží jen na městech a obcích, kdy a které údaje zveřejní.
„Podle zákona o odpadech není možné zveřejnit údaje o produkci a nakládání s odpady jednotlivých subjektů, tedy ani jednotlivých obcí,“ uvedl Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí.
Pokud celkové množství směsného komunálního odpadu, který občané uložili do nádob, a objemného odpadu ze sběrných dvorů nepřekročí zákonem daný limit, dostává obec při skládkování slevu. V roce 2021 to ve Vysokém Mýtě představovalo celkem 163 kilogramů odpadu na osobu uloženého na skládku, proto město slevu obdrželo.
Pomohlo svážení odpadu jednou za 14 dní
Zásadní změna v třídění odpadů nastala ve městě přesně před rokem, kdy město zavedlo čtrnáctidenní interval svozů směsného odpadu a rozšířilo svozy tříděného odpadu. K novému systému svozu odpadu město přistoupilo především kvůli měnící se legislativě.
Nový zákon o odpadech stanovil obcím, jaké procento odpadů musí v následujících letech připravit k recyklaci. Postupně se také navyšuje poplatek za skládkování, čímž se vytváří tlak, aby na skládky nebyly ukládány vytříditelné odpady.
Jak třídí Vysoké Mýtoplast papír sklo barevné sklo čiré kovy Zdroj: Městský úřad Vysoké Mýto |
„Po zavedení čtrnáctidenního svozu skokově vzrostlo množství tříděných odpadů, a to o osm kilogramů na osobu. Současně výrazně pokleslo množství směsného komunálního odpadu. Jedna osoba pak průměrně vyprodukovala o deset kilogramů komunálního odpadu méně než před zavedením čtrnáctidenního svozu. Tato skutečnost se promítla do vyššího příspěvku od společnosti EKO-KOM. Celkem město Vysoké Mýto v roce 2021 obdrželo od společnosti EKO-KOM příspěvek ve výši 2 619 711 korun, což je o 45 procent více než v roce předchozím,“ řekla mluvčí města Marie Lněničková.
Na poplatcích za odpad vybere město kolem šesti milionů korun, tedy větší polovinu toho, co pak doplácí. Při současném zdražování však vedení města odhaduje, že vyvážení nebude stát 11 milionů korun jako doposud, ale třeba 15 milionů.
Přesto i Vysoké Mýto má rezervy. Největší problém je na sídlištích, kde je třídění neadresné.
„Někdy je to boj s větrnými mlýny. Zejména na sídlištích není třídění dokonalé a v souvislosti s přechodem na čtrnáctidenní vývozní cyklus ještě někdy dochází k nepořádku kolem popelnic. Lidé tam dávají, co by neměli. Jsou místa, kde to nefunguje, je to odpovědnost každého z nás,“ řekl starosta Jiraský.
„Někde si to sedlo, někde si to nesedne nikdy. Tam, kde netřídí, mají popelnice narvané. Ti, co třídí, zase říkají, že by se mohlo vyvážet jednou za měsíc,“ řekl místostarosta Martin Krejza.
Samostatnou kapitolou je to, jak nakládají s odpady agenturní zaměstnanci, kteří bydlí po celém městě. „Je jim jedno, jestli hodí plasty do kovů,“ řekl Jiraský.
