Vzpomínka na Václava Havla v Litomyšli 18.12.2017. U voskové plastiky Srdce pro...

Vzpomínka na Václava Havla v Litomyšli 18.12.2017. U voskové plastiky Srdce pro Václava Havla ve sklepení litomyšlského zámku se sešli Martin Palouš (v popředí) a (zleva) Roman Švejda, Petr Jančárek, Lukáš Gavlovský a Jan Pikna. | foto: Jana Bisová

Za nápis u sochy Nejedlého prezident Havel Litomyšl chválil

  • 0
Obyvatelé Litomyšle si připomněli šesté výročí úmrtí Václava Havla. „Cítíme povinnost se každého 18. prosince sejít. Nechceme každoročně pořádat smutné tryzny, ale chceme se vracet hlavně k Havlovým cílům a názorům na svět,“ řekla Eva Piknová z pořádající společnosti Smetanova Litomyšl.

Jedním z návštěvníků programu v nové obřadní síni na Zámeckém návrší byl emeritní litomyšlský starosta Miroslav Brýdl.

„S Václavem Havlem jsem se setkal mnohokrát, všechna setkání byla bezprostřední, pan prezident si na nic nehrál, dalo se s ním diskutovat o politice, o životě, i o pivu. Byl hrozně slušný, na rozdíl od něj dnešním politikům někdy chybí uznání názorů druhých a naslouchání,“ řekl exstarosta.

Rád vzpomíná na setkávání s ním v pražské hospodě Paseka, na Hrádečku, v lázních v Třeboni, v Lánech i třeba v USA při odhalování pomníku T. G. Masaryka. A samozřejmě se setkali vícekrát v Litomyšli, mediálně nejviditelnější byla bezesporu návštěva sedmi prezidentů ve městě v dubnu roku 1994.

Havel se jasně vyjádřil v letitém a zřejmě nikdy nekončícím sporu o to, zda má zůstat v Litomyšli socha komunisty Zdeňka Nejedlého s vysvětlující tabulkou, nebo je jí třeba odstranit. „V roce 1993 se přijel podívat do Portmonea a pochválil nás za nápis, který jsme připojili k soše Nejedlého. Když si ho tehdy šel přečíst, zastavila se celá kolona aut,“ zavzpomínal Miroslav Brýdl, podle něhož byla velikost Václava Havla i v tom, že si nemyslel, že je nejchytřejší a rád se obklopoval chytrými lidmi.

Voskové srdce jako symbol, že je možné jednat dle svědomí

Hlavním programem pondělního setkání byla projekce dokumentárního filmu Nedokončený dialog mezi Václavem Havlem a jeho kubánským disidentským protějškem Oswaldem Payá na námět Martina Palouše a v režii Petra Jančárka. Oba autoři filmu byli přítomni.

„Pokud jste mohli vidět v našem filmu něco, co připomínalo situaci v Československu před rokem 1989, tak Kubánci to prožívají každý den. Příběh Osvalda umožňuje porozumět i Havlovu odkazu,“ řekl Martin Palouš z Florida International Univerzity v americkém Miami.

V dalším promítaném filmu „Václav Havel, Praha - Hrad“ režisér Petr Jančárek mapuje příchod Václava Havla a jeho spolupracovníků na Pražský hrad a jejich působení do prvních svobodných voleb v červnu 1990. V této hektické době řeší například téma vyrovnávání se s minulostí a otázku zákazu KSČ, připomínají se jeho zahraniční návštěvy do východního a západního Německa, USA i Sovětského svazu, ve filmu zní vzpomínky blízkých spolupracovníků i svědectví některých zahraničních osobností, například George Bushe staršího, Madeleine Albrightové, Richarda von Weizsäckera, Šimona Perese, dalajlámy, Paula Newmana, Miloše Formana a dalších.

Během večera byla přístupná expozice Srdce pro Václava Havla ve sklepení litomyšlského zámku za přítomnosti autorů Romana Švejdy a Lukáše Gavlovského. Podle nich jsou do voskové plastiky ze zbytků svíček posbíraných po Havlově úmrtí z celé republiky „nainvestovány představy lidí o slušné společnosti, je do ní zamodlena naděje, že je možné jednat podle svědomí a netratit na tom“.