Dvě a půl hodiny obžalovaný Václav Špaček mluvil o problémovém soužití se svou družkou. Jako vysokoškolsky vzdělaný člověk si je dobře vědom, jak vysoký trest může očekávat.
K činu se přiznal, ale protože nesouhlasí s některými výroky policie a státního zastupitelství, u soudu nepřijal vinu, a tak se rozběhlo hlavní líčení s dokazováním. Obžalovanému zejména vadilo, že se ve spisu uvádí, že jeho družka umírala desítky minut.
„To není pravda, Alenka takto netrpěla,“ odmítal důchodce formulaci obžaloby. Na začátek upozornil, že nebude svou mrtvou družku nazývat poškozenou, ale jednoduše jejím křestním jménem.
Jeho výpověď byla jakousi zpovědí, ale v jistém slova smyslu i řečnickým představením, kdy osazenstvo soudu musí poslouchat. Při výslechu obžalovaný opakovaně zmiňoval podle něj nedostatečnou práci policie a státního zastupitelství, až jej předseda trestního senátu Jan Šlosar musel napomenout.
Chtěli jsme se spolu oběsit, tvrdí muž
Poté se sice obžalovaný státní zástupkyni omluvil, ale další kritiku směřoval na adresu kriminalistů. Vadilo mu například, jak příchozí policisté komentovali zahalenou zavražděnou.
Špaček uvedl, že ho k vraždě dohnala životní situace obou partnerů. Žena podle něj přestala pracovat a čím dál víc popíjela italské prosecco. Rezignovala na domácnost, úklid a vaření, odmítala si nechat předepsat léky.
Špačka postihlo po nadměrném pití alkoholu selhání jater a když se vrátil z nemocnice, partneři se dohodli, že život společně ukončí. „Spekulovali jsme, jak to uděláme. Že se oběsíme na půdě. To ale ona později zavrhla. Dívala se totiž hodně na kriminální seriály a přišla s tím, že by vypadala blbě s vystouplýma očima a vyplazeným jazykem,“ popsal Špaček.
A tehdy se podle svých slov rozhodl, že družku zavraždí a pak se oběsí. Sekáček na maso měli doma prý od té doby, co zpracovávali větší množství vepřového masa.
„Vzal jsem si gumovou rukavici, aby mi sekáček nevyklouzl. Do ložnice, kde ležela, šel svit od televize. Potřeboval jsem ho, abych na ni viděl. Myslel jsem, že to bude na jednu ránu, když jsem napřáhl, Alena na mě koukala a dostala ránu sekáčkem do temene. Vykřikla něco jako: ‚Už teď‘. Zvedla se a proběhla kolem mě. Nevím, jestli další rány dostala na schodech, nebo na chodbě,“ popisoval Špaček.
V tom okamžiku ho asi podruhé během dlouhého výslechu přemohly emoce a utíral si oči do kapesníku.
Dále vypověděl, že když pak oba skončili při zápase na zemi, nejprve poškozené zasadil mnoho ran kuchyňským nožem, poté ji dusil. „Škrcení nemělo vliv na její smrt. Byl jsem zděšený z toho, jak chrčela, zakrýváním úst jsem ji jen umlčoval, abych to nemusel slyšet,“ řekl obžalovaný.
Mrtvolu přikryl oblíbenou dekou s koňmi
Když žena zemřela, vytvořil kolem ní jakýsi oltářík a k němu dal vše, co měla ráda. Pivo, čerstvé květiny i smažená vajíčka.
„Když pak vychládala, zakryl jsem ji její oblíbenou dekou s koňmi,“ uvedl obžalovaný. Poté na sebe zavolal policii.
Právě zážitek s koňmi byla podle něj jediná pozitivní vzpomínka, kterou měla jeho družka z dětství. „Neslyšel jsem její jediný zážitek, jen to, že jezdila někde na koni. Byla dítě v ženském těle. Chtěla šmoulu, když jí bylo padesát let, tak jsem jí ho koupil. Chtěla polštářek s medvídkem, koupil jsem jí ho. Chtěla měkkou deku s koňmi, s tou jsem ji pak přikryl,“ vypověděl Špaček.
V úvodu hlavního líčení vzpomněl, že družka vychodila pomocnou školu, nedokončila učební obor a otěhotněla. Živila se jako prostitutka a skončila na ubytovně, kde se seznámili. Z Mostecka odešli do Lanškrouna, kde chtěli začít nový život. Ze začátku ale oba holdovali alkoholu, a tak se museli několikrát stěhovat.
Za vraždu hrozí obžalovanému 12 až 20 let ve vězení. Ovšem s ohledem na charakter a množství použitých útočných nástrojů lze předpokládat, že dojde ke zpřísnění právní kvalifikace.
„Žena musela před smrtí trpět mučivými útrapami. V tom případě by byl obžalovaný ohrožen sazbou 15 až 20 let, nebo i trestem výjimečným,“ řekla již dříve krajská státní zástupkyně Lenka Faltusová.
