Spor o odměnu za poklad. Nálezce zlatých mincí chtěl 600 tisíc, dostane 180

  • 440
Nálezce šedesáti zlatých mincí ze 16. a 17. století, které ukrývala louka nedaleko Králík na Orlickoústecku, obdrží od Pardubického kraje odměnu 179 337 korun. Žádal přitom přes šest set tisíc.

Mimořádně dobře dochované dukáty objevil náhodný nálezce v roce 2018 na Králicku. Obrátil se na archeology z Východočeského muzea v Pardubicích a ti vedle čtyřiceti pět mincí přímo na místě dohledali v okolí dalších patnáct kusů.

Radní Pardubického kraje měli při rozhodování o vyplacení odměny v ruce dva posudky. Národní muzeum v Praze v jednom z nich vyčíslilo kulturně historickou hodnoty archeologického nálezu na 6 357 000 korun. Puncovní úřad zase určil cenu drahých kovů na 179 337 korun.

Podle zákona má nálezce právo na odměnu do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů, v ostatních případech až do výše deseti procent jeho kulturně historické hodnoty.

„Na základě těchto podkladů bylo dne 16. července 2020 vydáno rozhodnutí o poskytnutí odměny za náhodný archeologický nález ve výši 179 337 korun. Žadatel se proti němu odvolal a požadoval vyplatit odměnu ve výši 635 700 Kč podle znaleckého posudku Národního muzea,“ uvedl mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. 

Ministerstvo kultury ovšem v říjnu rozhodnutí kraje potvrdilo.

Teoreticky ale mohli politici vyplatit víc peněz. V jednom případě to už udělali. Před čtyřmi lety odměnili nálezce denárového pokladu u Chýště na Pardubicku dvěma miliony korun. Jeho kulturně historická hodnota byla 23,5 milionu korun, za cenný kov by ale obdržel jen jedenáct tisíc korun. 

„Tato zanedbatelná částka by znamenala ztrátu motivace pro další nálezce v budoucnosti,“ řekl k tomu tehdy hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Poklad ukryl původní majitel ve spěchu

Zlatý poklad u Králík ukryl původní majitel v době třicetileté války podle archeologů patrně ve spěchu a jen mělce pod povrchem země a pouze v nějaké látce. Mohlo se jednat o kožený váček nebo měšec. Ten byl ukryt pod zemí, ale ne moc hluboko.

Vlivem orby byla část mincí později rozptýlena mimo hlavní jádro nálezu. Byla to zřejmě odměna, kterou získal mimo dnešní území České republiky, pravděpodobně pouze oblastí projížděl. Možná se cítil ohrožen, poklad rychle schoval, ale už se pro něj nevrátil. 

Archeologové oceňují mimořádně dobrou zachovalost uherských dukátů z třicátých let 17. století. Kdyby byly déle v oběhu, jejich stav by byl podstatně horší.

Petra Zeidlerová z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě upozornila na neobvyklou přítomnost dvou zlatých mincí, které byly vyraženy v Egyptě. 

„Jejich zlato pochází z Afriky, mince nemají žádný obrázek, jen písmo, islám obrázky nedovoloval. Největší část, 42 dukátů je nizozemských, jeden dukát je i pražská ražba z dob Rudolfa II.,“ řekla Zeidlerová.

Jarní prázdniny

Týdenní jsou na základních a středních školách rozloženy v termínech od 1. února do 14. března. Přinášíme úplný přehled prázdninových termínů podle okresů.