No napadá mě, jak by takoví rodiče a kluk dopadli, kdyby žili v Norsku.

Jednoduše .. namísto ke zdymadlu by si kluk zajel někam k fjordu. Tam je to na projížďku také hezké.

Taky jsme jako malí předškoláci bývali venku sami - ale jen na určeném místě (pískoviště, prolézačky) před panelákem, kam bylo vidět z balkónu a byli jsme kdykoliv zkontrolovatelní.

Vzít kolo a jezdit v tomhle věku někde ve městě bez dozoru 2 hodiny, to si představit nedovedu ani před těma 40 lety.

Já před 60 velice dobře.

Je to rebel!

Mně přijde vůbec divné volat strážníky kvůli tomu, že narazím na nějaké děcko co samo jede na kole.

4-leté dítě na kole u zdymadla a v okolí nikde nikdo jako doprovod?

Na malé vesnici, kde se všichni znají, se to dá pochopit, ale v Pardubicích už ne.

Tomu malýmu strážníci museli zkazit teda odpoledne! :)))

Všem co se pohoršujou doporučuji přečíst Honzíkovu cestu. Kdysi povinná četba. Pokud je někdo líný číst tak doporučuji shlédnout film Lucie postrach ulice. Zjistíte jak se změnili za posledních 30+ let normy na výchovu a starost o děti. Dnes se sice stalo běžné se o děti bát a i ve čtvrtý třídě je vozit do školy, ale na druhou stranu si jich vůbec nevšímat a vrazit jim tablet.

Ani Honzíkovi nebyly 4 roky. A navíc byl po dohodě pod dohledem průvodčí.

já taky jezdil sám venku na kole ve 4 letech a nikomu to nepřipadalo divný, možná je to tím, že už je to víc jak 30 let zpátky...

Po městě daleko od domova?

Myslím že článek je vytržený z kontextu. Buď to byl malý rom, nebo něco jiného podstatného autoři článku zamlčeli co by to celé vysvětlilo. Čtyřleté dítě obvykle ví jak se jmenuje i když s popsáním kde bydlí může mít potíže. To ale nutně nemusí znamenat, že by se nezvládlo vrátit samo. Také v článku chybí jestli byl ztracen, že by se vrátit nedovedl, nebo byl prostě jen unesen úředníky.

Je ale pravda, že se asi choval nějak divně (chodil pořád dokola, tvářil se divně a podobně), jinak by na něj ty dvě paní nejspíše měšťáky nezavolali. Leda že by v tomto ohledu byli hyperaktivní.

Byly hyperaktivní! Víte kolik dětí u nás jezdí třeba na koloběžce? Kdybych měla u každýho dítěte řešit, jestli má poblíž rodiče, tak nedělám nic jinýho.

To jim neprislo divne,ze by si treba tak dlouho hral, vubec se neprisel napit, najist, nebo na wc? Me by mrsklo. A ve ctyrech letech uz by mel vedet,jak se jmenuje. My to nasi dvouletou cacorku ucimu uz delsi dobu. To neni nikdy na skodu.

On to vědět může, ale s cizíma to není, jako když to říká vám. A dvě hodiny není zas tak moc, ono záleží, jak to máte v rodině zavedené, např. i to, jestli mají víc dětí, jestli si rodiče mysleli jeden o druhém, že je s tím druhým, atd.

Nepřijde mi to tak nereálné.

co to je za rodice kdyz takovou dobu vubec netusi ze dite neni doma a ani je nenapadne ze s nimi neni?

to se mi snad zda ten maly ciklista mohl nekam spadnout neco ho prejet ..... napadaji me strasne az katastroficke scenare....

Za myho detstvi o nas nasi netusili cely odpoledne a divny to nikomu fakt neprislo.