Prázdné stáje a nejistá budoucnost vadí lidem, kteří s napajedelským hřebčínem spojili část života.
„Situace v napajedelském hřebčíně mi trhá srdce. Prožil jsem tam větší část svého aktivního věku, tedy 30 let a dalších 17 let. Vždycky jsem chtěl bydlet co nejblíž hřebčínu, až půjdu do důchodu, ale teď bych radši bydlel někde dál,“ říká bývalý dlouholetý ředitel Hřebčína Napajedla Zdeněk Hlačík.
I on jednal před týdnem s ministrem zemědělství Markem Výborným ve Vápenném Podole na Chrudimsku, kde trenérka Hana Kabelkové o několik koní z napajedelského chovu pečuje.
Majitelé napajedelského hřebčína chtějí na okolních pastvinách postavit bytové domy. Koně už několik měsíců ve stájích nedupou. Starosta Napajedel Robert Podlas, který se s majiteli Miroslavou Kotačkovou a Antonínem Sieklíkem sešel, tento záměr potvrdil.
„Vidí to tak, že kdyby se dalo stavět na výbězích, možná by to bylo do budoucna schopno generovat zisky, které by mohly jít do chovu,“ uvedl starosta.
Samotní vlastníci na dotaz MF DNES nereagovali.
Příznivci chovu anglického plnokrevníka vyvolali schůzku s ministrem zemědělství Markem Výborným.
„Nyní je třeba jednat s městem, aby bylo zřejmé, že zůstane nezměněný územní plán. Protože má celý areál kulturně-historickou, ale i sportovní a plemenářskou funkci. Jsem připraven pomoci. Budu jednat s ministrem kultury Baxou, jak dokončit proces prohlášení hřebčína kulturní památkou,“ řekl lidovecký ministr zemědělství.
Status kulturní památky by zastavil plány v památkově chráněném území stavět, ovšem pak bude třeba získat někoho „kdo vezme igelitku a Napajedla koupí“, jak podotkl bývalý prezident Jockey clubu Jiří Charvát. Ten si v Napajedlech kupoval koně, ale také zde nechával své klisny ohřebit.
Výborný souhlasí, že koně do Napajedel patří. „Zároveň má toto přesah do resortu zemědělství, a to je téma plemenářské. Je zájmem nejen koňáků, ale všech, abychom tu měli zachována kvalitní česká plemena pro další generace,“ řekl Výborný.
Petici za záchranu napajedelského hřebčína podepsalo asi dvacet tisíc lidí. „Petice bude velmi důležitá, veřejný hlas a jeho síla určitě bude mít vliv na to, jak to celé s hřebčínem skončí,“ řekl právník Aleš Martínek, který za záchranu napajedelského hřebčína bojuje.
U trenérky Kabelkové má ustájeného dostihového koně a musel od ní poslouchat nářky nad koncem unikátního místa, kde si vždycky kupovala mladé koně. „Ona ve mně vzbudila zájem pro hřebčín něco udělat,“ řekl Martínek.
Zejména z jeho iniciativy vzešla snaha prohlásit napajedelský hřebčín za kulturní památku. Nyní probíhá řízení o jejím prohlášení. „Domnívám se, že celý areál památkové hodnoty splňuje, na tak významném místě by se stavět nemělo, jde o národní kulturní bohatství, o tom nemůže nikdo pochybovat,“ říká Martínek.
Hřebčín považuje za unikátní místo především díky zařízení, tradici a také pastvinám u břehu řeky Moravy. „Hříbata mají ideální podmínky pro rozvoj kosterního a pohybového aparátu a jestliže je plnokrevník chován pro dostihy, pak bez těchto jedinečných podmínek pro odchov není možné být úspěšný v chovu anglického plnokrevníka,,“ uvedl Martínek. Ten doufá, že hřebčín má před sebou zmrtvýchvstání. „Určitě se najde několik k zájemců nebo subjektů, kteří by v chovu rádi pokračovali ,“ řekl Martínek.
