ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Seniorcentra v Pardubickém kraji si karanténu nenařídí, šetří síly

  • 0
Některé domovy důchodců na jihu Moravy se neprodyšně uzavřely, zařízení v Pardubickém kraji ale dobrovolnou karanténu neplánují. Volí jinou strategii. Některá zařízení s ní počítají, až když přijdou horší časy.

Domovy důchodců jsou při pandemii koronaviru nejvíce ohrožené. Mísí se tu strach s odvahou a chutí ochránit staré a nemocné, kteří jsou teď nejzranitelnější.

Ředitelé dolaďují krizové plány, o kterých si nikdy nemysleli, že je vytáhnou z šuplíku. A doufají, že se podle nich nebudou muset řídit.

Každý tým ale funguje jinak, nic neplatí všeobecně. Jen to, že na počátku nouzového stavu část personálu zmizela. Některé ženy, které mají malé děti, zůstaly doma. V některých zařízeních další lidé odešli později, jsou na nemocenské. Těm, co zůstali, přibylo práce. 

„Začínají nám odpadat zaměstnanci, kteří to nedávají psychicky kvůli mediálnímu tlaku, mají strach z uzavření domova. Zůstávají silní jedinci, skalňáci,“ řekla ředitelka Domova pro seniory Drachtinka v Hlinsku Eva Kunátová Holečková.

Právě obavy z toho, že ze dne na den lidé zůstanou zamčeni v domově důchodců na čtrnáct dní i déle, personál podle ředitelů těchto zařízení ničí nejvíce. 

Některá zařízení na jižní Moravě přitom ke karanténě už sáhla dobrovolně. Uvalil ji na sebe například Domov u Františka v Újezdu u Brna. Se stovkou klientů zůstane třicet zaměstnanců. V Pardubickém kraji touto cestou zatím nikdo pravděpodobně nepůjde a budou šetřit síly i psychiku personálu.

„Měl jsem jen jeden dotaz, jak bychom se na dobrovolnou karanténu dívali. Je to na jejich rozhodnutí, my jim žádné doporučení dávat nebudeme. Je to jedna z možných variant prevence, ale celoplošně to v této situaci podle mne není na místě,“ uvedl krajský radní pro sociální péči Pavel Šotola (KDU-ČSL).

Nikdo zatím neumí říct, jak by taková karanténa dlouho trvala a zda by ji personál vydržel. „Uzavřít se před okolním světem asi není dlouhodobé řešení,“ soudí starosta Litomyšle Daniel Brýdl (Generace 89), jehož město poblíž tamního domova důchodců zajistí kapacity vhodné pro ubytování zaměstnanců. Pokud by to bylo třeba.

Ochota personálu sloužit během totální karantény obecně není vysoká, v každém zařízení se to ale liší. Ředitelka Domova u Fontány v Přelouči Danuše Fomiczewová má přesná čísla. Ze 135 zaměstnanců vyjádřilo ochotu si sbalit tašku, odloučit se od svých blízkých a přespávat uvnitř 28 lidí. „To nestačí. Potřebuji padesát procent zaměstnanců,“ uvedla.

„Nemohu říct, že bychom měli nedostatek lidí. Zatím to zvládáme v pohodě. Mám seznam zaměstnanců, kteří by zůstali v zařízení,“ uvedla ředitelka Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim Dana Pilařová.

Studenti půjdou pomáhat, jen když budou chtít, říká hejtman

V případě potřeby může hejtman dokonce rozhodnout, že chybějící personál doplní studenti. Vláda mu takovou pravomoc dala, on ji využít nehodlá. 

„Chceme postupovat na základě vzájemné dohody,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). V sociální službě a ve zdravotnictví v Pardubickém kraji zatím pomáhá asi stovka studentských dobrovolníků.

„Dohoda by měla být za určitý honorář, protože nikdo nechce, aby tato pracovní síla, která jde do určitého rizika, pracovala zcela zdarma,“ řekl Netolický. 

Povzbudivý je fakt, že domovy důchodců v Pardubickém kraji už mají dostatek ochranných pomůcek, kterých se jim ještě na začátku týdne nedostávalo. Nejen v Hlinsku si nyní zaměstnanci zkouší kompletní ochranné pomůcky oblékat a hlavně svlékat, aby to v době ohrožení zvládli automaticky. 

V tomto boji je ale podstatně důležitější, aby personál do zařízení nákazu vůbec nezanesl. „Pořád o tom se zaměstnanci mluvíme. Jde o to, aby základy hygieny, tedy nošení roušek, dezinfekci rukou, dodržovali nejen oni, ale aby na to dbali u svých blízkých a hlavně dětí. Strach je tak velký, že věřím, že se tím řídí,“ řekla Eva Kunátová Holečková