Rozpočet Opatovic nad Labem letos pravděpodobně posílí vyšší výběr daně z nemovitosti. Obec by měla vybrat sedm milionů místo plánovaných tří. Bude to přímý důsledek rozhodnutí Ústavního soudu, který v pondělí zamítl návrh na zrušení části vyhlášky obce Řepov na Mladoboleslavsku, která zvýšila daň v logistických a průmyslových areálech ve svém katastru na pětinásobek.
Zákon říká, že obce mohou na celém svém území nebo v jeho části stanovit místní koeficient, kterým se zvyšuje daň z nemovitostí až na pětinásobek. Opatovice v minulosti zvedly daň z nemovitosti na maximum pro areál tamní elektrárny. A stejně jako v případě obce Řepov narazily. Ministerstvo vnitra vyhlášky obcí zrušilo, protože není prý možné vyšší taxou zatížit jen konkrétní firmu či firmy. Podle Ústavního soudu to však možné je.
„Byli jsme stejně jako Řepov ve sporu s ministerstvem vnitra. A rozhodnutí říká, že ministerstvo se mýlilo a my jsme měli pravdu. Konkrétně to pro nás znamená, že už letos vybereme na dani z nemovitosti o čtyři miliony korun více. Jsem velmi potěšen,“ uvedl starosta Opatovic nad Labem Pavel Kohout. Dodal, že obec tak navýší své příjmy bezmála o desetinu.
Dolní Morava zvedla daň z nemovitosti na pětinásobek, těží ze ski resortu |
„Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci obce Řepov evidujeme a prověřujeme, do jaké míry je možné jej vztáhnout i na situaci v obci Opatovice nad Labem. Další krok je však v tuto chvíli na ministerstvu vnitra, nikoli na naší společnosti,“ uvedla mluvčí elektrárny Hana Počtová.
Ministerstvo financí dalo od roku 2021 obcím volnou ruku k tomu, aby vyhláškami zvýšily koeficient pro výpočet daně z nemovitostí v konkrétní lokalitě. Řada obcí toho využila a zvýšila vyhláškou koeficient pro výpočet daně na maximum pro průmyslové areály či chatové oblasti.
Ti, co měli platit vyšší daň, ale začali posílat stížnosti ministerstvu vnitra s argumentem, že jde o diskriminaci. Stejný krok udělala i opatovická elektrárna patřící do holdingu EPH Daniela Křetínského.
Ministerstvo vnitra s výhradami souhlasilo, zákon podle něj myslí spíše na celou konkrétní čtvrť, osadu nebo místní část. Obcím doporučilo, aby sporné vyhlášky zrušily. Většina z nich uposlechla, Řepov a Opatovice nad Labem ne a začaly vést s ministerstvem vnitra spor.
Ústavní soud dal obcím za pravdu
Ústavní soud dal nyní argumentům samospráv za pravdu. Podle soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka by výklad prosazovaný vnitrem nebyl v důsledku racionální a férový. Například domek vedle spalovny odpadu by měl vyšší zdanění jen kvůli tomu, v jakém sousedství stojí. Majitelé by to asi vnímali jako dvojnásobné potrestání, uvedl pro ČTK.
„Jsou to totiž právě místní samosprávy, které – oproti ‚celostátnímu‘ normotvůrci – mohou efektivně zajistit, aby výše zdanění nemovitostí skutečně odpovídala negativním externalitám, které jsou spojeny s nemovitostmi v konkrétním místě žití,“ stojí v nálezu. Pro obce je to vítaná možnost, jak získat peníze od firem a zároveň nezatížit obyvatele vyšší daní.
Města se bouří proti nové dani z nemovitosti. Už je toho na lidi moc, tvrdí |
„Je to určitě pro obce dobrý nástroj ve chvíli, kdy přijde investor, vybuduje průmyslovou zónu, a nechce přispívat na infrastrukturu. My si to vezmeme z daní a budeme moci vylepšovat silnice,“ uvedl starosta Opatovic Pavel Kohout.
I když Ústavní soud potvrdil, že obce konečně mohou zatížit vyšší daní chatové oblasti, rekreační zařízení či konkrétní průmyslové areály, řada obcí to ve skutečnosti dělá už dávno, jen to řeší jinak.
Například Dolní Morava na Orlickoústecku, která zažívá stavební boom spojený s proměnou obce na velký turistický resort, zvýšila daň z nemovitosti na pětinásobek už v roce 2020. Aby to ale nezasáhlo místní obyvatele, každý, kdo tam má trvalý pobyt a nemovitost, může požádat o dar ve stoprocentní výši daně z nemovitosti.
11. května 2023 |
