„Těší mě, že jsem byla pozvána na oslavu výročí založení železáren. Oblast Dolních Vítkovic jsem viděla jen krátce, ale zapůsobilo na mě moderní pojetí areálu i to, že potenciál historie je využit pro současnou vědu a vzdělávání,“ uvedla Ulrika Margareta Gräfin, arcivévodkyně Habsbursko-Lotrinská.
Ve Vítkovicích založil před 190 lety olomoucký arcibiskup Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský pudlovnu, ve které zkujňoval železo vyráběné jeho firmou ve Frýdlantě nad Ostravicí. Vedla jej k tomu snaha zlepšit hospodaření vlastních panství a možnost dodávat kolejnice na stavbu Ferdinandovy dráhy.
„V roce 1828 byly Vítkovice malou zemědělskou osadou, kde žilo 160 lidí. Ani blízká Ostrava, i když byla středověkým městem obehnaným hradbami, nebyla o moc větší, žily v ní necelé dva tisíce obyvatel. Když arcibiskup otevřel ve Vítkovicích pudlovnu, pracovalo tam jen 60 dělníků a v polovině 19. století asi 400,“ líčí ředitelka Archivu města Ostravy Hana Šústková.
A dodává, že nikdo tehdy netušil, jak velký vliv to později bude mít na rozvoj celé Ostravy, ke které se nakonec obec Vítkovice připojila.
Historické milníky firmy
|
Po roce 1876, kdy se generálním ředitelem firmy stal Paul Kupelwieser, firma začala rozvíjet výrobu. Počet zaměstnanců se záhy zvýšil na deset tisíc. A venkovská obec se změnila v moderní průmyslové město. Vznikly obytné kolonie, lázně, nová závodní nemocnice, kostel svatého Pavla i závodní hotel.
V roce 1946 firmu znárodnil stát, v roce 1989 měla nejvíc zaměstnanců v historii, asi 43 tisíc. Pak se začala dělit. Část firem zanikla, v dalších dnes pracují asi čtyři tisíce lidí.
„Od počátku firma rostla a dělila se. Po válce z ní stát oddělil celé hornictví, později i těžbu vápence, hutní části, rourovnu, válcovnu. Když jsme v roce 2003 privatizovali strojařskou část Vítkovic, zbývalo z původního předválečného koncernu jen asi šest procent,“ říká předseda dozorčí rady firmy Vítkovice Jan Světlík. „Vývoj pokračuje,“ dodal.
