Včelaři se shodují, že největší proměnnou je počasí. Ovlivňuje, jak se včelám daří i kolik medu vyprodukují. Někde už stáčeli med vícekrát.
„Letošní sezonu hodnotím zatím jako lehce nadprůměrnou. Všechno je to ale o tom, jak kvetly rostliny, nejde to paušalizovat. Někde to může být super, mohli stočit třeba 80 kilogramů medu na včelstvo, o kus dál jen dvacet,“ vypočetl Petr Vojtíšek z Českého včelařského svazu v Českém Těšíně.
Potvrzuje to i chovatel Petr Nosek z Opavy. „Hodnocení snůšky je místní záležitost. Pomáhá mít včely ve volné krajině, kde mají více druhů rostlin. Já je třeba mám ve městě, jsem odkázaný na zahrady rodinných domů. Mám průměrný rok. Pomohou také přemnožené mšice, které produkují medovici, tu včely využívají. Letos vůbec nebyla, loni mě přitom zachránila. Tento rok pomohly na jaře kvetoucí lípy,“ řekl Nosek.
Podobnou zkušenost mají i včelaři z Těšínska. „Jarní produkce byla perfektní. Až na jejím konci ji zastavily silnější deště. Teď o prázdninách jsou pozdní snůšky, ty nám lehce komplikuje sucho. Včely potřebují ustálené počasí. Ani moc deště, ani moc horka. Slunce a voda musejí být zkrátka v rovnováze,“ přiblížil Vojtíšek.
Sezona chřipek = hlavní sezona prodeje medu
Chovatele také těší, že si lidé jejich med chtějí kupovat. „Zájem je poměrně velký. Vím o několika včelařích, kteří už mají vyprodáno. To jsou ale jen výjimky,“ řekl Nosek.
Hlavní vlna přijde později. „Pořád se nás někdo ptá, jestli máme med na prodej. Nejvíce se ale začnou ozývat na podzim. To totiž přijde období chřipek a nachlazení. To potom trvá celou zimu až do března,“ uvedl Vojtíšek. Kdo prodává více medu, nebo se tím dokonce živí, ten se musí na sychravé počasí dopředu zásobovat.
Vojtíšek připomíná, že výnosy medu i stavy včel podstatně ovlivňují také přenosné hmyzí nemoci. Nejvíce v minulosti decimoval včely mor. Aktuálně je v kraji několik ohnisek nákazy.
„Jedná se o mor včelího plodu. K nám se aktuálně tlačí od Karviné a od Třince. I u nás ve městě máme vyhlášené ochranné pásmo,“ řekl Petr Vojtíšek, který u včelařů v Českém Těšíně funguje jak nákazový referent.
Čistý úl nutností, jinak hrozí roztoči
Bojovat proti této nemoci je těžké. „Částečně se to dá ovlivnit péčí, tím, že se včelař opravdu svědomitě o své úly stará. Mnohdy se tomu ale předejít nedá a skončí to vypálením včelstva,“ doplnil Vojtíšek.
Druhou nemocí, se kterou se chovatelé nejvíce potýkají, je varroáza. „Jedná se o napadení včel roztoči. Jde jen o to, kolik parazitů v úlu je. Jak se přemnoží, nastává problém. Dají se zlikvidovat, ale doby, kdy se vůbec neobjevovali, jsou pryč. Pozná se to hlavně teď, když začínáme včelstva krmit,“ uvedl Nosek.
Varroázu sleduje i svaz, chovatelé musejí sbírat spad ze dna svých úlů, takzvaný měl. Ten potom posílají na laboratorní rozbory. „Když se podaří roztoče zničit, je to dobré. Včely se ošetřují třeba kyselinou mravenčí,“ řekl Nosek.
Výskyt této nemoci odráží pečlivost majitele. „Kdo zdraví včelstva věnuje pozornost, ten nemusí mít starosti. Ze své zkušenosti ale dobře vím, že je mnoho lidí, kteří si s tím moc hlavu nelámou. Ti pak mají často s roztoči problémy,“ upozornil Vojtíšek.
