Čtvrtek 6. října 2022, svátek má Hanuš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 6. října 2022 Hanuš

Firmy koupí pár úlů a chlubí se, jak jsou „zelené“, říká šéf včelařů

Celostátně působící spolek Včelí stráž má v České republice na 600 členů. Jenom čtvrtina z nich jsou přitom včelaři. Podle jeho předsedy Jiřího Cafourka by veřejné instituce měly udělat víc nejenom pro včely medonosné, ale i ostatní hmyzí opylovatele – například čmeláky, včely samotářky, pestřenky, motýly, protože se tím pomáhá rozmanitosti krajiny.

Jiří Cafourek, šéf spolku Včelí stráž | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Letos Včelí stráž uspořádala za podpory Nadace Agrofert již 11. ročník Mezinárodního setkání včelařské mládeže – IMYB PRAGUE 2022. Zúčastnilo se ho 165 mladých včelaříků a jejich vedoucích ze 14 zemí.

Přibývá u nás včelařů?
Včelstev i včelařů v poslední době lehce přibylo. Česko je specifické v tom, že u nás existuje hodně drobných včelařů. Jinde v Evropě jde více o profesionální včelaře či velkovčelaře.

To je dobře, nebo špatně?
Je to dobře pro přírodu, protože jsou včelstva rovnoměrněji rozmístěna. Ne vždy to ale musí být dobré pro samotné včelaření, protože někteří začátečníci do toho jdou bez dostatečných chovatelských znalostí.

Velký včelařský boom začal v Česku už před několika lety. Zapojilo se do něj i mnoho firem a společností. Tušíte proč?
Vyplývá to ze skutečnosti, že firmy chtějí být „zelené a ekologické“. Na první dobrou je napadnou včely. Chtějí ukázat, že pomáhají přírodě. Zároveň tím někdy kompenzují vlastní negativní zásahy do krajiny. Ne vždy je to ale šťastné. Naopak my jako Včelí stráž nejsme jenom spolek pro včely medonosné, ale pro všechny včely a opylovatele. Když vy novináři napíšete, že mizejí včely, je to strašně zkreslující.

Střešních včelařů přibývá, chovatelům se líbí městský med bez pesticidů

Co tím myslíte?
Mnohem víc než včely medonosné jsou ohroženy včely samotářky. Na světě totiž žije kolem 20 000 dalších druhů včel. Ty medonosné jsou jenom jedněmi z nich, a protože je chová člověk, nejsou moc ohrožené. Samotářky jsou na tom podstatně hůře.

Jak do toho zapadá ona snaha firem o „zezelenání“?
Velké společnosti si informaci o úbytku včel špatně vyloží, koupí pár úlů, postaví je ke svému sídlu a chlubí se, že pomohly přírodě. To však není pravda. Kdyby vysadily vhodné rostliny, které napomohou biodiverzitě tím, že poskytnou potravu celé škále dalších opylovatelů, udělají lépe. Jenže to není vidět tak moc jako logo firmy na sklenici s medem.

Platí to i pro veřejnou správu?
Rozhodně. Třeba pro grantové projekty měst, krajů i ministerstev. Ty si sice závažnost situace v úbytku všech hmyzích opylovatelů začínají uvědomovat, ale pořád mají granty a dotace nastavené spíše jako přímou podporu včelařům. Příklad: úřad vypíše grant na záchranu včel. Nabídne příspěvek na nákup úlů a tím má splněno. Pomohl tak životnímu prostředí, pomohl udržet biodiverzitu? Nepomohl.

Včelař tím snad aspoň získá nějakou podporu?
Včelař v podstatě podporu na úly nepotřebuje, včela medonosná si na sebe vydělá. A když nám během roku uhyne nějaké včelstvo, příští rok si je můžeme „namnožit“. Když stát podporuje včelaře, podporuje vlastně normální hospodářskou činnost, protože včela medonosná představuje významné a užitečné hospodářské zvíře. Je otázka, zda jejich větší množství v některých místech podporuje biodiverzitu či zlepšuje životní prostředí.

Jiří Cafourek

Včelař Jiří Cafourek je předseda spolku Včelí stráž, z. s., vedoucí kroužku včelařské mládeže RAKOvčelaříci, koordinátor Klubu střešních včelařů, včelař, chovatel čmeláků, lektor, autor vzdělávacích a pracovních materiálů pro mládež a organizátor Mezinárodního setkání včelařské mládeže.

Proč se však nevěnovat pouze včelám medonosným?
Včela medonosná efektivně opyluje asi jenom deset procent rostlin. Zbytek spadá na ostatní opylovatele, třeba čmeláky, včely samotářky, pestřenky nebo motýly. Na ty se ale zapomíná. Biodiverzitu má na starosti ministerstvo životního prostředí, ale včelu medonosnou ministerstvo zemědělství.

Předpokládám, že jejich spolupráce není ideální.
Mnohdy se mezi sebou přou – třeba o omezení počtu včelstev v chráněných krajinných oblastech. Tahle „žabomyší válka“ pak spíš odvádí pozornost od důležitějších kroků, které by všem opylovatelům pomohly. Ty by ale silně zasahovaly do dnešního způsobu intenzivního zemědělství a pravděpodobné následné zdražení potravin není příliš populární a politicky průchodná vyhlídka.

Vy jste v červenci zorganizovali Mezinárodní setkání včelařské mládeže. Jaký byl ohlas?
Ohlas byl u nás i v zahraničí výborný. Ale setkání se málem neuskutečnilo.

Jak to? Poslední ročníky zrušil covid, ale letos?
Po dvouleté covidové pauze se měl 11. ročník IMYB, který se nakonec poprvé uskutečnil v Praze, odehrát v Moskvě. A po napadení Ukrajiny bylo tamní setkání začátkem dubna zrušeno.

Hrozilo, že tříletá pauza v mezinárodních setkáních přeruší vazby mezi jednotlivými organizacemi pracujícími se včelařskou mládeží v jednotlivých zemích. To jsme nechtěli dopustit. Jenže na jeho zorganizování zbylo jenom 2,5 měsíce. Většina zemí, které srazy organizovaly, měly na přípravu minimálně dva roky. Nakonec se to povedlo, zejména díky finanční podpoře od Nadace Agrofert.

Medu je letos o třetinu víc. Ale některé druhy nepůjde sehnat takřka vůbec

Jaké bylo hlavní motto setkání – včely, biodiverzita, ochrana přírody?
Děti všude ve světě chápou pojem biodiverzita dobře. Problém tkví spíše v tom, že některé včelařské kroužky příliš jednostranně cílí na samotný chov včely medonosné, na jehož konci je hlavně produkt – med. My to vnímáme trochu jinak. Proto jsme založili v roce 2008 spolek Včelí stráž, který myslí i na ostatní opylovatele. No a letošní setkání se více než soutěži ze včelařských disciplín soustředilo na širší povědomí o opylovatelích. Zároveň jsme si vyměňovali poznatky o tom, jak fungují kroužky a nauka o přírodě a biodiverzitě v jiných zemích.

Jaká je vůbec „zavčelenost“ evropských regionů? Je včel dostatek?
Třeba Česko je premiant, s osmi včelstvy na kilometr čtvereční představujeme asi třetí „nejzavčelenější“ zemi v Evropě. Ale opět, to platí pouze pro včelu medonosnou. Přírodních opylovatelů ubývá nejenom u nás, v Evropě, ale i všude ve světě. A stále se to horší. Podle jedné německé studie ubylo v Evropě za posledních 25 let až pětasedmdesát procent objemu hmyzu. Neubývá však jenom objem hmyzí populace, ale mizejí i celé druhy hmyzu. Třeba u nás máme kolem 600 druhů včel samotářek, a když jeden vymře, ani to nezjistíme – nikdo to pořádně nemonitoruje.

Mizí s nimi i nějaké druhy rostlin?
Ano. Některé rostliny mohou být dobře opyleny jenom určitým druhem včely samotářky. Když daný druh včely zmizí, často v tom místě zmizí i ta rostlina. Platí to i naopak.

A co ještě opylovatelům škodí?
Takhle jednoduše to říct nelze. Vezměte si třeba postřiky. U nás se možná stříká méně než v některých evropských zemích. Postřiky jsou vyvíjené a testované tak, aby jejich aplikaci včela medonosná přežila, ale pro jiné druhy opylovatelů mohou být už smrtící. Totéž platí pro údržbu městské zeleně. Když někde sekáte trávu šestkrát do roka, biodiverzitu ničíte. Kvetoucí rostliny nestačí vysemenit a ani opylovatelé nemají zdroj potravy.

Co se s tím dá dělat?
Podle mě se prostě musí postupně změnit myšlení všech lidí, hlavně těch, kteří rozhodují.

  • Nejčtenější

Slovenské ekonomice hrozí kolaps, varuje premiér. Žádá pomoc EU, mluví o zestátnění

Premiér Eduard Heger varuje, že slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na energie kolaps. Obrovský...

Značka Lindt má ochranu, soud nařídil Lidlu zničit zásoby čokoládových zajíčků

Čokoládoví zajíčci od společnosti Lindt & Sprüngli si zaslouží ochranu před napodobeninami. Rozhodl o tom ve čtvrtek...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Po malých institucích také ČSOB. Banky začínají nabízet úroky podobné ČNB

Na předchozí zvyšování úrokových sazeb České národní banky (ČNB) začínají výrazněji reagovat zvyšováním úročení vkladů...

KOMENTÁŘ: Kdo má zálusk na Nord Stream? Něco na tom nesedí

Premium Bombové útoky na plynovody Nord Stream 1 a 2 jsou zahaleny mlhou záhad. Komu nejvíc prospěly? A proč Rusko nezaútočilo...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Albert končí s plýtváním jídlem. Testuje první bezodpadovou prodejnu

Řetězec Albert již několik měsíců testuje svoji první bezodpadovou prodejnu. V pražských Butovicích tak potraviny...

Většina vlád selže. Mladí se do deseti let chopí revoluce, soudí Cílek

Premium Václav Cílek, geolog a klimatolog, věří, že se blížíme k civilizačnímu zlomu. Ústí k němu nabalující se krize a vidina...

Jak přestat chrápat. Pomoct může i tenisový míček, říká primář Jirák

Premium Chrápání postihuje zhruba 57 procent mužů a 40 procent žen. Kdy může být chrápání signálem vážného problému? A co to je...

Mužské sny. Po čem muži doopravdy touží a co si radši nechají ujít

Premium My ženy si ve svých hlavách dokážeme utvořit dokonalé scénáře a domněnky, které jsou ovšem mnohdy vzdálené realitě....

Evropské státy dohánějí Česko. Rozdíly v mírách inflace se postupně zmenšují

Česká republika byla v uplynulých měsících považována za otloukánky Evropy. Inflace tu byla v kontextu dalších...

Plynu pro letošek má být dostatek, říkají analytici. Příští zima je s otazníkem

Ačkoliv letošní zima by neměla být problematická, během té další může mít Česko potíže. Podle odborníků z...

Z dozorčí rady Budvaru odešel ekonom Zámečník, Nekula dokončil změny

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula dokončil obměnu členů dozorčí rady národního podniku Budějovický Budvar. Z ní odešel...

KOMENTÁŘ: Aktivistům uniká podstata. Kdo jim vysvětlí, že chybějí zdroje?

Premium Nic nepochopili, nic se nenaučili. Bizarní reakce ekologických aktivistů na současné problémy s energiemi ukazují, že...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nejtěžší bylo Hance v jejích posledních dnech lhát, říká Margita o Zagorové

Je to pět týdnů, co odešla zpěvačka Hana Zagorová (†75), se kterou žil její muž Štefan Margita (66) třicet let. Pěvec...

Z odebrání titulu jsem šokovaný a smutný, říká dánský princ Nikolai

Dánská královna Margrethe II. (82) se tento týden rozhodla odebrat tituly všem potomkům svého druhorozeného syna, kteří...

Rus streamoval plynový hořák, aby se vysmál Evropanům. Twitch zasáhl

Zatímco se Evropané kvůli nedostatku plynu připravují na tuhou zimu, Rusové je provokují tím, že na internet vysílají...

Značka Lindt má ochranu, soud nařídil Lidlu zničit zásoby čokoládových zajíčků

Čokoládoví zajíčci od společnosti Lindt & Sprüngli si zaslouží ochranu před napodobeninami. Rozhodl o tom ve čtvrtek...

Po malých institucích také ČSOB. Banky začínají nabízet úroky podobné ČNB

Na předchozí zvyšování úrokových sazeb České národní banky (ČNB) začínají výrazněji reagovat zvyšováním úročení vkladů...