Desetimetrový nosný kříž, železné úchyty a více než sedmadvacet tisíc větviček. Tak letos vypadá vánoční strom na Masarykově náměstí v centru Ostravy. Vedení radnice totiž zaplatilo 200 tisíc korun za umělý jehličnan.
„Finanční návratnost je proti živým stromům, u kterých byla nejdražší doprava, maximálně čtyři roky,“ zmínila mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu Jana Pondělíčková.
Hlavním důvodem je bezpečnost. „V minulých letech jsme vyměňovali strom na poslední chvíli kvůli prasklému kmeni. Navíc se musely provádět každodenní bezpečnostní kontroly, to díky umělé variantě odpadá,“ pokračovala Pondělíčková.
Velkou jehličnatou „skládačku“ se učili sestavovat zaměstnanci technických služeb obvodu. „Technici z výrobní firmy nás zaučovali, jak jehličnan poskládat. Vztyčil se nosný kříž a na železné úchyty jsme ze zdvižné plošiny připevňovali větvičky. Využili jsme i zahradníka k aranžování větví, protože ty byly po vyndání z krabic zplihlé. Bylo potřeba je načechrat,“ vysvětlil ředitel technických služeb Petr Smoleň.
Po svátku Tří králů se strom rozebere a uloží do beden. „Přes rok zůstane ve skladu a příští rok ho zase sestavíme.“
Umělé stromy mají jen v obchodních centrech
Ostravané znají umělou repliku jehličnanu i z Prokešova náměstí. Pro ostatní města je to ale rarita.
„Většinou tyto umělé stromy instalujeme do obchodních center, na náměstí jsme ho umisťovali poprvé,“ uvedla Irena Kalinová, majitelka firmy, která dodávku jehličnanu zajišťovala.
Oslovení lidé byli ale umělohmotným jehličnanem zaskočeni. „Je to divné. Vytrácí se vánoční atmosféra. Už takhle byly trhy bídné a bez živého stromu budou smutné. Příští rok by radnice mohla nahradit ještě ten živý betlém vycpaninami,“ zmínila Žaneta Kušnířová z centra Ostravy.
Stejný názor má například i karvinský magistrát, kde letos budou mít tři živé vánoční stromy. „Šetříme na tom, že nám lidé stromy darují, ale myslíme si, že město má v době adventu a Vánoc jinou atmosféru i díky živému stromu,“ uvedla mluvčí Šárka Swiderová.
Lidé městům stromy darují
Lidé stromy darují třeba i ve Frýdku-Místku nebo Bruntále. Opava jehličnan dováží ze skřipovských lesů a v Bohumíně nebo Krnově pak jehličnany rostou přímo na náměstích. „Už před lety jsme na náměstí zasadili stříbrný smrk,“ uvedla mluvčí Krnova Dita Círová.
Jiné krajské metropole by umělé stromy považovaly za degradaci tradic. V Brně sahá historie vánočního stromu do třicátých let minulého století.
„Byli jsme prvním městem v republice, kde se živý strom na náměstí objevil. Spisovatel Rudolf Těsnohlídek se nechal inspirovat severskou tradicí. Živý strom symbolizuje dobro a pojí se s charitou,“ zmínila mluvčí brněnského turistického centra Gabriela Peringerová.
Tamní strom každoročně pochází z Bílovic. „Tam tehdy Těsnohlídek našel opuštěné nemluvně a zrodila se tak myšlenka pomoci. V Brně je umělá varianta vánočního jehličnanu nemyslitelná,“ doplnila Peringerová.
Vyhledávané vánoční trhy jsou i v Olomouci, ani tady o umělém smrku neuvažují. „Volají nám po celý rok zájemci, kteří chtějí jehličnany darovat,“ zmínil Michal Folta z olomouckého magistrátu.
Patří podle vás umělý vánoční strom do centra Ostravy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 18. listopadu 2016. Anketa je uzavřena.
