Uplynulo 63 let od smrti Milady Horákové. S ní byl popraven i Ostravan Jan Buchal. V ostravské Čapkově sokolovně pak koncem července 1950 následoval jeden z největších návazných procesů, nazvaný Buchal a spol.
Podívejte se na dokumentSnímek, který o Zdeňku Růžičkovi natočili studenti Slezské univerzity, můžete vidět zde. Kromě něj sdružení PANT natočilo několik podobných dokumentů. Sdružení se věnuje dějinám 20. století a pro školy připravuje výukové materiály. |
Obžalobě čelilo devadesát lidí. Padly čtyři tresty smrti, pět doživotí a jen tři lidé byli osvobozeni. Nejmladším odsouzeným byl Zdeněk Růžička. Z jeho vzpomínek teď vznikl dokument.
"Zdeněk Růžička nám líčil, jaké poměry vládly ve vyšetřovací vazbě, jaká brutalita byla u výslechů, která byla naprosto srovnatelná s nacistickým mučením v koncentračních táborech," popisuje Jiří Vávra, student audiovizuální tvorby opavské Slezské univerzity. Snímek natočil se svými spolužáky.
"Najednou jsem dostal ránu zezadu přes ucho a bylo mi řečeno, že se mnou budou jednat jako s třídním nepřítelem. Ty metody byly strašné. Je nepředstavitelné, co všechno s lidmi dělali," vzpomínal před kamerou Ostravan Zdeněk Růžička. Připomněl nejen pobyt ve vězení, ale také následný proces. "Divadlo nejhoršího stupně, jaké jsem kdy viděl," uvedl.
Růžička byl zatčen nedlouho po bratrovi, bývalém vězni koncentračního tábora v Buchenwaldu, který se do vazby dostal na podzim 1949. Zdeněk byl odsouzen na čtrnáct, jeho bratr Miroslav na šestnáct let. Následovalo peklo uranových lágrů. Propuštěni byli na základě amnestie po více než deseti letech. Bratr Miroslav čtyři roky nato zemřel.
Zdeněk Růžička je členem Klubu politických vězňů a se svým příběhem už léta seznamuje školáky. Teď poprvé na ně promluví z televizní obrazovky i monitoru počítače. Dokument je volně přístupný na YouTube i na webu Moderni-Dejiny.cz.
"Tyto politické procesy měly zastrašovat. Měly dávat najevo, že kdokoliv, kdo se postaví proti komunistickému režimu, může skončit stejně jako ti, kteří byli v soudní síni," popisuje historik Petr Šimíček, člen občanského sdružení PANT, pro které filmový snímek vznikl.