„Potenciál kraje je obrovský, v současnosti máme nastartováno mnoho transformačních projektů,“ komentoval současnou situaci v regionu Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava.
Upozornil, že oboru ubližuje ne moc dobrá legislativa. „Například úprava státní energetické koncepce, která proběhla docela nedávno, nás zrovna nepodporuje. Nás, to znamená průmyslový sektor, výzkumné organizace i veřejnou správu,“ konstatoval.
Státní koncepce se rozchází s realitou
Státní energetická koncepce se podle vysokoškolského profesora rozchází s realitou a směrem, kterým se nejen průmysl v České republice vyvíjí. A její směřování zaostává za vývojem ve světě i v regionu.
Vedle sázky na jádro, bez něhož by Česká republika nebyla při výrobě elektrické energie po odklonu od uhlí soběstačná, to je i využívání vodíku.
„Chystá se úprava, která to drobně narovná, nicméně mezitím se svět zase posunul, tudíž budeme potřebovat další aktualizaci,“ doplnil Mišák k energetické koncepci státu. „Pokud by k této úpravě nedošlo, cesty Evropy a České republiky, která má v oblasti energetiky poněkud specifické postavení, by se opět vzdálily.“
„Z vodíku mají lidé strach“
Jednou z cest, jak udržet energetickou koncepci České republiky, je i sázka na vodík. Tu dlouhodobě podporuje také Jan Světlík, majitel společnosti Vítkovice Cylinders. Ke zvýšení konkurenceschopnosti zdejších firem je podle něj potřeba zlepšit i místní školství.
„Vodíková ekonomika je obrovská příležitost. K tomu ale potřebujeme špičkové školství, špičkové odborníky i legislativní prostředí,“ konstatoval v rámci konference Jan Světlík.
Situace však podle něj není nyní vůbec dobrá. „Odborníci na volném trhu ale nejsou, špičkové školství, až na výjimky, nemáme. Z vodíku navíc mají lidé strach. To dítě se ještě nenarodilo, a už ho ukřižovali. Proto je potřeba pravidla pro výrobu vodíku liberalizovat, zjednodušit povolovací řízení nových technologií, chránit trh před hlavně státním dumpingem, jaký provádí třeba Čína,“ naznačil Světlík cestu, kterou by se měl stát podle jeho názoru ubírat.
Technické školství je v regionu reprezentováno hlavně VŠB-TU Ostrava. „Za posledních pět let přinesla univerzita do regionu na šest miliard korun,“ konstatoval rektor VŠB-TU Ostrava Václav Snášel.
Světlík představil v Ostravě vizi vodíkového města pro tisíce obyvatel |
A pozici školy coby jedné z nejdůležitějších institucí v regionu chce její rektor udržet i nadále.
„Je potřeba, aby se v regionu více objevovaly firmy s vyšší přidanou hodnotou, je rozumné hledat nějakou kombinaci umělé inteligence se strojírenstvím,“ konstatoval Václav Snášel.
„Příklad? Před třemi roky jsme začali spolupracovat s německou inovační platformou Fraunhofer, začali jsme zespoda. Výsledkem jsou projekty za více než 150 milionů korun, které jsme tady získali,“ nastínil.
Fraunhofer je zjednodušeně řečeno institut německé vlády se sedmdesáti pobočkami napříč zemí, zaměřený na aplikaci výsledků výzkumu do výroby.
„Konkrétně se dá hovořit například o projektu zaměřeném na výrobky pro sledování vad materiálu, na kterém jsme spolupracovali s pobočkou Fraunhoferu v Chemnitzu, který umožňuje sledovat kvalitu výrobků ve velkosériové výrobě,“ doplnil rektor s tím, že univerzita má na letošek rozpočet přes čtyři miliardy korun, z toho od státu dostane 1,3 miliardy a zbytek si musí získat sama, a to například i podobnými projekty.
