Předcházela tomu spousta drobných příběhů. Dědečkovo vyprávění, inspirace ze zahraničí nebo třeba pohled z rektorovy kanceláře. I díky nim má teď opavská synagoga pomník.
Svatostánek v maurském stylu podlehl plamenům během opavské křišťálové noci 10. listopadu 1938. Zkáza přilákala řadu zvědavců.
"Děsivě krásný pohled byl na světle šlehající plameny na čtyřech rohových věžích a velké střední kopuli templu, které se nakonec s velkým rachotem zřítily," psaly druhý den noviny Deutsche Post für Sudetenland. Nacisté k hořící budově uzavřeli přístup.
Detail památníku opavské synagogy.
"Znal jsem to z vyprávění dědy, byl v Kateřinkách profesionálním hasičem. Vyprávěl, jak přijeli k požáru a nacisté ani hasiče k němu nepustili," vzpomíná Opavan Břetislav Tůma, jeden z iniciátorů nového památníku. Synagoga vyhořela do základu, zbylé cihly si rozebrali lidé.
V dospělosti Břetislav Tůma pracovně procestoval Evropu. "Navštívil jsem město, kde za války vybombardovali kostel. Lidé tam z kamenů vytvořili náznaky základů, brány, oltáře. Dvakrát do roka tam byla mše, v den vysvěcení a v den vybombardování. To mě hodně oslovilo," popisuje Tůma.
Když pak působil na Slezské univerzitě v Opavě, byla už myšlenka jasná. "Čekal jsem tehdy na rektora Jiráska a z okna rektorátu se díval na místo vypálené synagogy. To už jsem se začal o věc aktivně zajímat," uzavírá Tůma.
Poznal se s Jaroslavem Burdou, dalším nadšencem myšlenky. Společně plán dotáhli do konce. Zjišťovali, komu patří pozemky na místě tehdejší stavby, plánovali, jak bude památník vypadat. Pozemek získali od města, peníze na zhotovení od společnosti Teva.
Synagoga v Opavě na začátku 20. století.
Osudný 10. listopad 1938. Opavská synagoga hoří.
Lidé přihlížejí požáru opavské synagogy.
Po pěti letech teď slaví úspěch. Na místě synagogy stojí dva kamenné kvádry. Jsou z červené žuly dovezené z Jižní Afriky. Ta má evokovat červenou synagogu. Ale nezůstane jen u nich. Před památníkem se také objeví poslední dochované cihly, z nichž byla synagoga postavena. Ty se podařilo získat Jaroslavu Burdovi od známého. Jeho rodina, podobně jako řada dalších Opavanů, si z ruin cihly odvezla. Využila je na stavbu zídky.
"Šel jsem za ním a přinutil jsem ho tu zídku zbourat. Myslím si, že to bude velice silný zážitek, že tam bude ta nešťastná budova jenom v tom malém formátu, v těch rozbitých cihličkách usazených do betonu," říká Jaroslav Burda.
Slavnostní odhalení památníku se plánuje na 17. července.
