Etnografka Eva Hovorková

Etnografka Eva Hovorková | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Na Silvestra bez prádla a na Nový rok bez kuřete, líčí zvyky etnografka

  • 0
Zatímco advent a vánoční svátky provázela spoustu zvyků, Silvestr a Nový rok jimi v Moravskoslezském kraji neoplýval ani v minulosti. Odnepaměti však tyto dva dny znamenaly radost a veselí.

„Původně se se svátkem sv. Silvestra nespojoval žádný zvyk. Až později začali lidé chodit do kostela, děkovat za vše dobré v roce uplynulém a prosit o to samé v následujícím,“ říká etnografka Muzea Těšínska Eva Hovorková.

„Kdysi chodívaly na Silvestra po staveních takzvané ometačky. Chudě oděné ženy třikrát zaklepaly, vešly do stavení, zamířily k plotně a třikrát ji ometly. U toho říkaly - Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého. Měly tak zabránit, aby se v novém roce na plotně vařilo něco nezdravého a vyprosily si za to almužnu,“ popisuje etnografka. 

Připomíná, že dodnes vžitým obyčejem je, že hospodyně nesmí nechat přes silvestrovskou noc viset prádlo. Jinak by se do roka usoužila. 

Rypáček jako symbol štěstí

Na Nový rok každý doufal v nějakou změnu ve svůj prospěch. „Od středověku bylo zvykem, že čeledíni a děvečky dostali drobné dárky od hospodářů a městské rady posílaly pozdravy radám spřátelených měst,“ zmiňuje Hovorková.

Asi nejvžitějším úslovím je Jak na Nový rok, tak po celý rok. Lidé se proto snažili vyhnout hádkám a mrzutostem.

„A nikdy nejedli maso z pernatých živočichů, aby jim neuletěly peníze,“ doplňuje etnografka. Ani králíky a zajíce, aby jim pro změnu neuteklo štěstí, jehož symbolem byl prasečí rypáček, který se proto hojně objevoval na jídelních stolech. 

Jaký bude následující rok, záleželo podle toho, na který den v týdnu prvního připadlo. Úterý, což je letos, značí krutou zimu, ale dobrou úrodu.