„Zasahují totiž do vývoje neurologických drah, takže zpomalují vývoj mozku. Zasahují i do drah, které ovlivňují obranyschopnost organismu, takže děti mohou trpět sníženou imunitou,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Radim Šrám.
Na výzkumu se podíleli experti z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a Vysoké školy chemicko-technologické Praha. Testovat matky a novorozence začali už v roce 2013.
„Prováděli jsme letní a zimní odběry. Porovnávali jsme vzorky, které poskytlo sto matek a sto novorozenců v dané lokalitě a období. Zatímco ve vzorcích krve z Českých Budějovic byla koncentrace prachových částic PM10 v létě 9,1 a v zimě 20,4 mikrogramu na metr krychlový, tak v Karviné to bylo v létě 28 a v zimě 54 mikrogramů na metr krychlový,“ přiblížil Šrám.
Doporučené dávky zeleniny dodrželo jen dvacet procent žen
Výzkum se zaměřil pouze na matky nekuřačky a ty podle Šráma bývá problém v některých lokalitách najít. „Byla to ale jasná podmínka, protože u kuřaček by výsledky neměly vypovídající hodnotu,“ podotkl Šrám.
Studie se zabývala také koncentrací karcinogenního benzoapyrenu v těle. I v tomto případě byly výsledky z Karviné několikanásobně vyšší. Inovativní byl výzkum rovněž v tom, že u deseti matek sledovali vědci jejich stravu.
„Zjistili jsme tak, kolik polyaromatických uhlovodíků přichází do těla ze stravy a kolik z ovzduší,“ zmínil Šrám. Podle něj dodržovalo doporučené denní dávky zeleniny jen zhruba dvacet procent matek. „Antioxidanty v zelenině mohou přitom eliminovat dopad škodlivin na organismus,“ upozornil.
Výzkum ale přece jen přinesl pozitivní výsledek. Vědci zjistili, že mateřské mléko zůstává čisté a kontaminováno není.
„Testovali jsme celkem 24 metabolitů a škodliviny se zde téměř vůbec nedostávají. Ukazuje se tak, že polyaromatické uhlovodíky z mateřského mléka do těla novorozenců nepřejdou,“ potvrdil Šrám.
Do ledna pak experti chtějí vyhodnotit vztah změn zjišťovaných při narození k nemocnosti těchto dětí do věku dvou let. „Zjistíme, co to dětem ve skutečnosti přináší. Zda jsou například děti v Karviné skutečně náchylnější k nemocem než jinde v republice,“ dodal Šrám.
Čistota ovzduší se zlepšuje
Vliv špatného ovzduší na zdravotní stav potvrdila ze svých zkušeností i pediatrička Jana Martáková.
„I bez hlubšího výzkumu nebo analýzy je jasné, že škodliviny mají viditelný dopad. V zimních měsících se objevují často chronické bronchitidy a s nimi souvisí i snížená imunita dětí a náchylnost k dalším nemocem. Ruku v ruce s těmito obtížemi přichází i astma, kterým trpí stále více dětí,“ říká.
Podle výsledků měření hydrometeorologického ústavu se ovzduší v Moravskoslezském kraji lepší, i tak ale patří mezi nejhorší v České republice.
„Průměrné roční koncentrace prachových částic PM10 i PM2,5 v roce 2015 klesly ve všech typech lokalit, přičemž v městských i venkovských lokalitách dosáhly desetiletého minima. V okrese Karviná pak byly průměrné roční koncentrace PM10 - s výjimkou lokality Věřňovice - podlimitní poprvé za posledních 10 let. Legislativou tolerovaný počet 35 dnů s nadlimitní denní koncentrací byl v roce 2015 ovšem obdobně jako v předchozích letech překročen na všech lokalitách,“ řekla Blanka Krejčí z Českého hydrometeorologického ústavu.
