Zatímco na světě vévodí „špinavé“ tabulce asijské lokality v čele s íránským Zábolem s 217 mikrogramy polétavého prachu na kubický metr, Evropě nechvalně dominují zejména Poláci s Bulhary s průměrně více než čtyřiceti mikrogramy.
Následuje Česká republika. Konkrétně Havířov a Český Těšín s 33 mikrogramy a jen s o něco málo nižším průměrem Orlová, Karviná a Ostrava.
Průměr Evropské unie přitom činí 25 mikrogramů na metr krychlový, ale WHO doporučuje pouze 10 mikrogramů. Pak už je ohroženo zdraví lidí.
„Stav se sice zlepšuje, ale pořád je znečištění ovzduší na takové úrovni, která nás řadí k regionům s největším znečištěním v Evropě,“ řekla Anna Plošková ze sdružení Čisté nebe. Dodala, že bude velmi zajímavé, jak dopadnou měření po letošním roce. Doufá totiž, že výsledky budou značně jiné než ještě před několika lety.
Příští výsledky už by mohly být lepší
„Měla by se projevit a zhodnotit ekologizace průmyslových podniků. Stejně tak by se měl vyhodnotit vliv kotlíkových dotací,“ zmínila Plošková fakt, že například hutní giganty ArcelorMittal v Ostravě a Třinecké železárny letos dokončily za výrazné podpory Evropské unie instalace speciálních filtrů, které zachycují právě nejjemnější prach a na něj vázaný zdraví nebezpečný polycyklický aromatický uhlovodík benzo(a)pyren.
Na výsledky letošního roku je hodně zvědavý i Radim Šrám, vedoucí oddělení genetické ekotoxikologie Akademie věd ČR.
V ruce má totiž výsledky mimořádného průzkumu s názvem CITI-Sense, který také nepřinesl pozitivní výsledky.
Projekt CITI-SenseProjekt vyhlásila Evropská komise a odstartovala jej v roce 2012 mimo jiné i ve španělské Barceloně, skotském Edinburghu, srbském Bělehradě či norském Oslu. Jeho unikátnost spočívala v Česku v tom, že díky přenosným senzorům třicet dobrovolníků v Ostravě- Radvanicích a Vratimově monitorovalo čistotu ovzduší. Na začátku června by měly být známy i výsledky z odebraného vzorku krve. |
„Letošní výsledky jsme porovnali s hodnotami naměřenými v letech 2010 až 2014. Prachu opravdu ubylo, ale vypadá to, že benzo(a)pyrenu spíše přibývá. A to není dobré,“ upozornil Šrám.
Projekt spočíval v tom, že kromě obvyklého stacionárního měření kvality ovzduší dostalo zhruba čtyřicet dobrovolníků z ostravského obvodu Radvanice a ve Vratimově přenosné senzory.
A loni v září a letos v únoru se uskutečnilo měření, které zjišťovalo zátěž například při práci na zahradě nebo cestou do zaměstnání.
„Nemilým překvapením bylo, že ve Vratimově bylo srovnatelné množství prachu a karcinogenů jako v Radvanicích,“ poznamenal Šrám.
Na obou místech byly pak při únorovém měření překročeny limity prachu, v případě benzo(a)pyrenu se do limitu nevešly dokonce ani zářijové hodnoty.
Nedobré výsledky nejsou překvapivé pro jednu z dobrovolnic projektu, Jarmilu Žurkovou z Vratimova: „Vidím a cítím totiž, co tady občas dýcháme.“
Podle ní jsou ve Vratimově tři největší problémy. „Jednak je to stále blízká huť, doufám, že nový filtr bude opravdu využíván a projeví se na čistotě. Pak to jsou lokální topeniště a také pálení odpadu na zahradách.“
S výsledky projektu CITI-Sense se už seznámil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Bylo by skvělé, kdyby se projekt povedlo zopakovat a srovnat Ostravsko s Ústeckem a nějakým čistým regionem,“ řekl České televizi.
