Utonulý muž v Karviné nebo loňská tragédie v Ostravě-Hrabové, kdy při pádu do jezu na řece Ostravici zemřelo dítě. I tato neštěstí minulých let ukazují, že jezy jsou nebezpečné a nejen vodáci by měli být ostražití.
„Mnoho splavů je skutečně zrádných a nebezpečných i pro zkušené vodáky i plavce. Cedule, které upozorní jednak na nebezpečí, ale třeba i doporučují splav překonat po souši, je osvědčené řešení, které hlavně nováčky od splavnění odradí,“ vysvětlil Petr Ptáček z Vodácké školy záchrany, podle něhož mnoho takovýchto značení chybí hlavně v Moravskoslezském kraji.
„Například povodí Vltavy nebo Labe komunikují dobře a podrobné značení najdeme skoro všude. Bohužel se zástupci Povodí Odry se snažíme dohodnout dlouhodobě. Po loňské tragédii vzniklo několik zabezpečených jezů, ale z plošného opatření nakonec sešlo,“ zmínil Ptáček.
Povolení pro každý jez? Nemožné
Povodí Odry se však hájí tím, že všechny jezy označit nelze. „Pokud jde o značení jezů, vybrali jsme společně s vodáckými spolky asi patnáct problematických, kde jsme umístili cedule nebezpečný jez. Spádových stupňů a jezů jsou v povodí řádově stovky a všude cedule dát nemůžeme,“ uvedl technický ředitel Povodí Odry Petr Březina, který se opřel i o znění vodácké vyhlášky.
„Obecně platí pro vodáky zákaz splouvání jezů bez povolení správce toku,“ zmínil.
To ale podle vodáků v praxi není možné. „Vodáci denně překonají na lodích i desítky jezů a opatřit si povolení na každý z nich nelze. Přestože zde hrozí za sjíždění bez povolení pokuta až 200 tisíc korun, tak to nikdo nedodržuje. Vyhláška obsahuje i další nepřesnosti,“ uvedl předseda ostravského vodáckého spolku Campanula Adam Šindler.
Vyhlášku vydalo ministerstvo v loňském roce, aby neneslo zodpovědnost za případné nehody na jezech. Samo ale uznává, že dodržet se nedá. Vláda by teď měla schválit novelu, kde by povinnost získání povolení odpadla.
Jezy jen na vlastní nebezpečí. Pokud nebudou zakázány
„Plutí přes jezy nebo jejich propustmi bude možné pouze na vlastní nebezpečí a pokud to není zakázáno vlastníkem jezu nebo signálním znakem. Plutí přes jezy nebo jejich propustmi může být signálními znaky dále upraveno,“ přiblížil znění novely mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Doplnil, že přestože původní vyhláška stále platí, kontroly nehrozí. „V každém případě Státní plavební správa nebude pokutovat splouvání jezů tam, kde splutí nebude zakázáno signálními znaky nebo příslušným textem. Vodácká sezona tak nijak ohrožena není a nebude,“ dodal.
Výstrahy vydává Povodí Odry u jezů, jen když se zvýší průtoky. Jezy by správně měly být zabezpečeny i ochrannými prvky.
„Tyče, ke kterým se může uvázat záchranné lano, jsou základ. Bohužel ani ty často nejsou k dipozici a přitom jsou k záchraně ze souše nejdůležitější. Pod jezem se vytváří takzvaný vodní val, proud je tady silný, plavce vtáhne, proto skočit za někým a zachránit ho je hloupost. Často nevyplave ani zachránce,“ varoval Ptáček.
V povodí Odry ale ochranné prvky opět mnohde chybí. „Vybavení každého jezu stojí zhruba 50 tisíc korun. Letos nově chystáme vybavit tři objekty. U nových jezů nebo rekonstrukcí či větších oprav navrhujeme toto vybavení již v projektu,“ zmínil Březina.
Povodí: Angažovat při kontrole by se mohli i sami vodáci
Mobilní záchranné prvky podle něj navíc lidé ukradnou. „Ničí je vandalové. Můžeme je na jezy umisťovat pouze v případě, že je pod kontrolou místních vodáků či hasičů, aby bylo použitelné, pokud bude třeba při záchraně. Čekáme ale, že se budou angažovat sami vodáci a jejich spolky, pro které nakonec toto zařízení slouží,“ uvedl Březina.
Za zabezpečení by měl ale odpovídat vlastník. „Přestože s Povodím Odry někdy bývá trochu těžší domluva, tak postupně se značení i vybavení objevují. Dlužno taky dodat, že nejsou jedinými vlastníky těchto děl. Jezy často patří i městům nebo obcím,“ uzavřel Šindler z vodáckého spolku.
