Národní památník II. světové války v Hrabyni na Opavsku v současnosti. Nyní si...

Národní památník II. světové války v Hrabyni na Opavsku v současnosti. Nyní si připomíná padesát let od položení základního kamene a čtyřicet let od slavnostního otevření. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Památník v Hrabyni má dvoje kulatiny. Vznik provázejí neuvěřitelné historky

  • 37
Hned dvě kulatá výročí si v těchto dnech připomínají v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku. Před půlstoletím byl symbolicky položen základní kámen a před čtyřiceti roky památník slavnostně otevřeli. Historie tohoto místa je více než zajímavá.

„Kvůli mimořádným pandemickým opatřením máme zatím zavřeno, ale až provoz pro veřejnost obnovíme, určitě něco nachystáme. Například si návštěvníci budou moci prohlédnout základní kámen, dosud ležící hodně stranou, k vidění bude i samopal, který v 80. letech držely takzvané čestné stráže,“ přislíbila vedoucí památníku Kamila Poláková ze Slezského zemského muzea v Opavě.

Kdysi všemocná Komunistická strana Československa ve druhé polovině 60. let rozhodla o výstavbě monumentálního památníku, přičemž expozice Ostravské operace tehdy byla v zámku v nedalekých Kravařích. A volba padla na planinu u obce Hrabyně.

Na kámen poklepali Svoboda a Jeremenko

„O strategickou vyvýšeninu se v dubnu 1945 bojovalo týden,“ vysvětlila Poláková pohnutky výběru místa. „Padlo tady 280 vojáků Rudé armády, 14 civilistů, téměř 80 procent staveb v obci bylo zničeno,“ připomněla krutost bojů (podrobněji zde).

Položení základního kamene památníku se uskutečnilo 29. dubna 1970, tedy den před pětadvacátým výročím osvobození Ostravy.

Národní památník II. světové války v Hrabyni

Národní památník II. světové války v Hrabyni na Opavsku v současnosti. Nyní si připomíná padesát let od položení základního kamene a čtyřicet let od slavnostního otevření.

Slavnostního poklepání se ujali tehdejší prezident Ludvík Svoboda, za války brigádní generál 1. československého armádního sboru, a sovětský maršál Andrej Ivanovič Jeremenko, který coby generál 4. ukrajinského frontu osvobozovací akce v roce 1945 řídil.

„Zajímavé bylo, že se poklepání kamene neuskutečnilo na místě, kde měl památník stát, ale v obci před tehdejším kulturním domem,“ poznamenala Poláková.

Oba vojáci se otevření památníku nedožili. Jeremenko zemřel necelých sedm měsíců po návštěvě Hrabyně, Svoboda pak v roce 1979.

Příbuzný ve wehrmachtu? Tak to ne!

Zhotovení památníku totiž trvalo dlouhých deset let. Na konci dvouleté architektonické soutěže se tvorby projektu ujala dvojice architektů ze Stavoprojektu Ostrava. Jenže v březnu 1974 se vše zastavilo, protože se údajně zjistilo, že jeden z tvůrců podoby památníku měl příbuzného ve wehrmachtu. To bylo nepřijatelné.

Takže se prací chopili Rudolf Spáčil, Josef Kupka a Bronislav Firla, kteří však nezačali od nuly, provedli jen dílčí úpravy. „Přidali vyhlídku a velikostně přehodili železobetonové klíny. Ten větší byl nově při pohledu na památník vpravo,“ poznamenala Poláková.

Samotná stavba začala v roce 1976, ale ani ona nebyla ušetřena nepříjemností. Pamětníci vzpomínají, jak se zvedla spodní voda a staveniště se proměnilo na koupaliště.

Nakonec bylo v roce 1980 takřka vše hotovo, přičemž podoba památníku má údajně dva významy. „První verze říká, že jde o vojáka vstávajícího k boji. Druhá, ke které se přikláním, že větší klín symbolizuje Rudou armádu a menší československé vojsko, přičemž oba klíny směřují na Ostravu,“ popsala historička.

Tribunu se soudruhy podpírali zaměstnanci

Slavnostní otevření se konalo 26. dubna 1980. Prezident Gustáv Husák sice nedorazil, ale nechyběli třeba ideologický tajemník komunistické strany Jan Fojtík, předseda Federálního shromáždění Alois Indra nebo šéf severomoravských komunistů Miroslav Mamula.

K tomuto dni se traduje nebývalá kuriozita. „Od pamětníků víme, že problém byl s provizorní tribunou pro politiky a hosty. Začala se prohýbat a velký průšvih odvrátili sami zaměstnanci, kteří konstrukci celou dobu podpírali,“ usmívá se historička.

Ne vše se stihlo. Například sousoší nazvané Bratrství v boji stálo před památníkem ještě v sádrové podobě. Kamennou dostalo až následující rok, do té doby prý už začalo zelenat.

Památník Ostravské operace fungoval až do sametové revoluce spíše jako pietní místo válečných obětí. Návštěvnost byla obrovská, na místo jezdily školy, pracovní kolektivy i delegace. Ideové zaměření expozice zdůrazňovaly busty Josifa Stalina a Klementa Gottwalda.

Místo až do roku 1992 spadalo pod ostravské Muzeum revolučních bojů a osvobození. Po jeho zániku Hrabyni nikdo nechtěl.

Zbourání neprošlo, sklad zeleniny také ne

„Dokonce se objevily úvahy na zbourání památníku nebo jeho využití jako sklad zeleniny. Naštěstí se dostal pod správu Slezského muzea v Opavě,“ řekla Poláková.

Expozice se změnila, místo se stalo ústředním muzeem II. světové války na českém území. Zcela zásadní pak byla rekonstrukce v letech 2006 až 2009, která areál zmodernizovala. Zmizely však socialistické státní znaky Československa a Sovětského svazu na železobetonových klínech, které neodpovídaly jejich podobě na konci války, na což upozorňovali i váleční veteráni. Navíc v původním projektu znaky nebyly.

Nezůstaly ani vodotrysky, s nimiž byl problém: jakmile se při slavnostních příležitostech spustily, v Hrabyni lidé měli velké problémy s vodou.

„Hrabyňský památník je nyní určitě vhodným místem pro poznání, co se za II. světové války nejen v našem kraji dělo,“ zakončila historička s tím, že muzeum každoročně navštíví přes 20 tisíc lidí z tuzemska i zahraničí. 

Hrabyně leží zhruba v polovině trasy mezi Ostravou a Opavou.

Hrabyně leží zhruba v polovině trasy mezi Ostravou a Opavou.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz