„Nyní nepočítáme se zapojením nejširší laické veřejnosti. Dobrovolnými zachránci se mohou v našem regionu stát i nelékaři, ale zatím jen příslušníci složek integrovaného záchranného systému a spolupracujících organizací,“ říká mluvčí moravskoslezské záchranné služby Lukáš Humpl.
Zkuste vysvětlit, co systém first responder přinese pacientům?
Větší šanci na záchranu jejich života. V případech, kdy je nejbližší posádka záchranné služby vzdálená od pacienta tak, že dojezd jí potrvá nejméně několik minut, může operační středisko poslat na pomoc dobrovolníka – člověka vyškoleného v poskytování základní první pomoci, který se nachází v bezprostřední blízkosti události. Například při zástavě srdce hraje čas velkou roli.
Kdy začne tento systém s dobrovolníky fungovat?
Už funguje, ale stále v testovacím provozu, který jsme spustili v poslední třetině loňského roku. Musíme před zahájením ostrého provozu doladit některé funkce aplikace.
A kde jste vzali dobrovolníky, když se až teď mohou hlásit?
V první vlně jsme školili zájemce jen z řad našich zaměstnanců, tedy lékaře, zdravotní sestry, zdravotnické záchranáře i řidiče. Všichni mají nějaké zdravotnické vzdělání.
Kolik jich zatím máte a kolik jich chcete výhledově mít?
Zatím máme k dispozici 20 vyškolených first responderů a 40 školitelů, kteří připravovali kurz a mohou se do systému také zapojit. Úspěšní absolventi pětihodinového kurzu se zároveň zavazují k dodržování etického kodexu a určitých pravidel při poskytování první pomoci. Už na únor plánujeme dalších devět kurzů pro dobrovolníky. Každého by se mělo zúčastnit až 20 lidí. Zatím půjde o pokračování první vlny školení zaměřené na naše zaměstnance, takže v březnu už bychom jich mohli mít kolem 150 až 200.
Hlásí už se příslušníci dalších složek integrovaného záchranného systému. Kdy vyškolíte je?
Od ledna se mohou do first responder systému hlásit zájemci z řad všech základních složek IZS, tedy kromě našich i zaměstnanci státní policie, městské policie a profesionálních hasičů. Stačí, když vyplní online registrační formulář. Druhá vlna školení určená všem těmto lidem začne na jaře a potrvá nejdéle do konce léta. Už v polovině roku bychom tak mohli mít odhadem okolo 300 aktivních dobrovolníků.
A co bude následovat dál?
Ve druhém pololetí chceme spustit třetí vlnu školení. Tam se zaměříme na organizace, které spolupracují s integrovaným záchranným systémem a v nichž pracují lidé se znalostí poskytování první pomoci. Myslím tím Český červený kříž, Vodní záchrannou službu, Horskou službu a také dobrovolné hasiče. V poslední vlně pak oslovíme lidi pracující ve zdravotnických povoláních: lékaře i nelékařský zdravotnický personál, především sestry, řidiče zdravotních dopravních služeb, laboranty či sanitáře. Aby systém smysluplně fungoval, potřebujeme alespoň 500 aktivních first responderů. Vzhledem k rozlehlosti kraje a počtu obyvatel by byl ideální stav kolem tisícovky. Zatím však netušíme, jak velký bude zájem o tuto činnost.
Proč tedy nechcete laiky z řad širší veřejnosti? V Hradci Králové, kde systém funguje už několik let, je záchranka zapojila...
Kolegové v Hradci Králové šli touto cestou, kolegové na jihu Moravy zvolili stejnou cestu jako my. Do budoucna to úplně nevylučujeme, ale aktuálně dobrovolníky „z ulice“ zapojit nechceme. Vidíme řadu rizik.
Bojíte se, že by se přihlásili třeba psychicky narušení lidé, kteří by víc škodili než pomáhali?
Určitě je lepší mít v systému lidi se zdravotnickým povědomím, na které máme díky jejich práci v záchranných složkách lepší dosah, než lidi, o nichž nevíme nic a nemůžeme si je prověřit. Pětihodinový kurz by jim nemusel stačit. Ale jde i o to, že události, při kterých budou dobrovolníci zasahovat, jsou psychicky náročné. Ne každý se dokáže vyrovnat s tím, když pacient zemře. I dobrovolníci budou někdy potřebovat pomoc psychologa.
Jak často může dobrovolník dostat pokyn, aby pomohl člověku ve své blízkosti? A je to pravděpodobnější na horách, kde mají sanitky na dojezd až 20 minut, nebo ve městě, kde je průměrný čas dojezdu asi 8,5 minuty?
Odhaduji to asi na tři výzvy za rok. Ale nedá se říci, kde je pravděpodobnost větší. Na horách to sice sanitce trvá déle, než se dostane k pacientovi, ale ve městě je více first responderů, takže je šance, že budou pacientovi blíž. Uvedu netypický příklad z jiného kraje. V ordinaci lékaře uprostřed města zkolaboval pacient, přestalo mu bít srdce. Lékař mu začal poskytovat první pomoc a zavolal záchranku. Náhodou jel zrovna kolem ve svém autě lékař záchranné služby v civilu zapojený do systému jako first responder, takže jej operátor poslal na pomoc před příjezdem sanitky.
Mělo to vůbec smysl?
Ano. First responder měl v oživování mnohem větší praxi než ambulantní lékař. Díky rychlé a profesionální pomoci pacient přežil. A právě v tom je smysl celého systému.
