„V období od dubna 2021 do konce letošního března odlovili myslivci 11 614 dospělých kusů, ve stejném časovém úseku předchozího roku to bylo jen 6 321 kusů, což je nárůst téměř o polovinu. To nezaznamenal žádný jiný kraj,“ uvedl mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Vlastimil Waic. Dodal, že intenzivní odstřel pokračuje i v těchto měsících a počty ulovených kusů již překročily tisíce.
Důvodem navýšeného odlovu je podle veterinářů rozšíření vysokého rizika přenosu afrického moru prasat do domácích chovů i v moravskoslezském regionu.
Svědčí o tom mimo jiné i skutečnost, že několik pozitivně testovaných kusů zastřelili myslivci v polských honitbách blízko česko-polských hranic, ten nejbližší jen čtyři kilometry od českého území.
Navíc došlo k propojení oblastí s výskytem moru na východě a západě Polska, což naznačuje, že nákaza rozhodně není pod kontrolou. „Proto jsme oblast s intenzivním odlovem divokých prasat rozšířili také do Olomouckého i Moravskoslezského kraje, a to o území podél celé hranice s Polskem,“ uvedl Petr Majer ze Státní veterinární správy.
„Ve vnitrozemí vymezují tuto oblast silnice vedoucí od Liberce přes Frýdlant nad Ostravicí až po hraniční přechod se Slovenskem Bílá–Klokočov. Komunikace vedou přes okresy Jeseník, Bruntál, Ostrava i Frýdek-Místek,“ specifikoval nejrizikovější oblasti Majer.
Africký mor prasat není přenosný na člověka a není nebezpečný pro lidskou populaci. Jde ale o vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých, od selat po dospělé jedince všech věkových kategorií, které končí téměř stoprocentně jejich úhynem.
Peníze za odlov i nalezení mrtvého divočáka
„Účinnou léčbu zatím nemáme a z tohoto důvodu představuje prasečí mor obrovské nebezpečí pro domácí i hospodářské chovy. V případě jeho potvrzení musí být všechna zvířata v nakaženém chovu utracena a neškodně zlikvidovaná v asanačním podniku, což způsobí chovatelům výrazné ekonomické ztráty,“ doplnil Majer.
Za odlovené nebo nalezené kusy v rizikových oblastech dostávají myslivci peníze. Za zastřelený kus dostane lovec dva tisíce korun, pokud kdokoliv najde mrtvé tělo divočáka, má nárok na nálezné. V rizikové oblasti jde o tři tisíce korun, mimo toto území o dva tisíce korun.
„Od počátku roku ke konci srpna se k vyplacení částky za zastřelené kusy přihlásilo 3 285 myslivců, o navýšené nálezné zažádalo do konce srpna šedesát osob. Šest dalších uhynulých divočáků našli lidé mimo rizikovou oblast a každému bude vyplaceno nálezné v původní výši, tedy dva tisíce korun,“ dodal Majer.
Ani stávající opatření ale podle myslivců prasečí mor mimo Českou republiku neudrží. „Je to jen otázka času, kdy se přesune také k nám. Máme vysledováno, že divoká prasata ujdou za noc i desítky kilometrů a žádná hranice ani rušná cesta je nezastaví. Omezit jejich pohyb za potravou je prostě nemožné,“ podotkl Waic.
„Snížení stavů černé zvěře na obou stranách hranice je určitě jedním z nejúčinnějších opatření. Velice důležité ale je také správné chování lidí. Zejména by měli dbát na důslednou hygienu v případě, že najdou mrtvého jedince. Odnést si z nálezu něco takzvaně na památku se rozhodně nedoporučuje,“ poznamenal.
Česká republika je od března 2019 oficiálně považovaná za stát bez nákazy africkým morem prasat. Poslední pozitivní případ v tuzemsku veterináři zaznamenali u uloveného divokého prasete v roce 2018, a to ve Zlínském kraji.
