ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Deváťáci si střední školu vybírají hlavně podle uplatnění, dojíždění nevadí

  • 0
Střední školu si deváťáci letos vybírali hlavně podle toho, jakou mají šanci si se zvoleným oborem najít práci a zda a jak moc je zajímá. Dojíždění u nich hrálo menší roli a většina necítila ani vliv rodičů. Ukázal to průzkum ve školách na Bruntálsku, Opavsku a Krnovsku.

Ten iniciovalo město Krnov, aby zjistilo, jak mladá generace uvažuje o budoucnosti. Zda už deváťáci mají v plánu odejít, co by muselo být jinak, aby zůstali, a jakou roli v tom hraje nabídka škol.

„První důležité rozhodnutí se odehrává už v posledním ročníku základní školy: volba střední školy. Proto se město Krnov rozhodlo, že se zeptá přímo těch, kdo tuto volbu právě provedli, žáků posledních ročníků základních škol,“ sdělila mluvčí města Dita Círová.

Zájem o vysokoškolské koleje je velký, i přes zdražení hlásí univerzity plno

Dotazník v květnu a červnu obletěl 31 škol ve 23 obcích a odpovědělo 421 žáků. Nejvíce z Krnova a Opavy, ale výraznými přispěvateli byly i například Bolatice, Kravaře, Neplachovice či Zátor. Deváťáci měli mimo jiné popsat, co stálo za jejich rozhodnutím pro střední školu.

„Žáci jednoznačně zvolili tradiční motivy k volbě střední školy, jako jsou jistota budoucího zaměstnání a zájem o obor. Jedním z motivů, na který jsme se ptali, byly i peníze. Ty jsou pro žáky sice silným motivem, ale ne tím nejsilnějším,“ nastínil Petr Studnička z týmu MAP Krnovsko, který projekt zajišťoval. Naopak vliv kamarádů nebo snaha dostat se pryč hrály malou roli.

Průzkum bude pokračovat

Dojíždění se na výběru deváťáků příliš nepodílelo. Více než tři čtvrtiny oslovených si vybraly střední školu jinde než tam, kde bydlí, a budou tedy dojíždět. „Pro dvě třetiny hraje dojíždění spíše menší vliv, pro čtvrtinu větší a pouze pro každého osmého žáka, zhruba dvanáct procent, bylo dojíždění výrazným faktorem,“ sdělil Studnička.

Co se týká vnějších vlivů, jen každý desátý deváťák uvedl, že jej v jeho rozhodnutí silně ovlivnil rodič. Pomoc kariérového poradce potřeboval každý dvanáctý, tedy osm procent respondentů.

Výzkumný tým ještě vyhodnotí dotazníky z hlediska nabídky středních škol a vytvoří mapu dojíždění. „Budeme se také ptát stejných žáků za dva roky, abychom zjistili, jak svou volbu vidí s odstupem času. Zároveň dotazník zopakujeme v každém dalším roce na další vycházející žáky,“ dodala Círová.

O moravskoslezské univerzity je vyšší zájem, lákají i méně tradiční obory

Že byl u absolventů základních škol v rámci kraje zájem především o tradičně oblíbené a dobře uplatnitelné obory, potvrdil rovněž začátek školního roku.

Úspěch tak slavila gymnázia, obory zdravotnické, informační technologie a předškolní a mimoškolní pedagogika. Trend tedy zůstává velmi podobný jako v posledních několika letech.

Nejvíce žádaná jsou gymnázia

Nárůst zájmu však školy zaznamenávají také u některých řemesel. Zájemce se na ně daří lákat i na různé formy stipendií. „Díky kampani Řemeslo má respekt a krajským stipendiím se v minulosti podařilo zachránit například obor klempíř,“ okomentovala mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Naopak méně studentů se v posledních letech hlásí na obory z oblasti gastronomie, hotelnictví, ekonomiky a administrativy. „V těchto případech nemusí být třídy zcela zaplněné, nemáme ale informace o tom, že by se některý z nabízených oborů vůbec neotevřel,“ konstatovala Birklenová.

Přetlak jen někde. Stále máme volná místa, hlásí moravskoslezské střední školy

Preference deváťáků se nezměnily ani v porovnání odborných škol, učilišť a gymnázií, největší zájem je v regionu stále o čtyřletá gymnázia.

Přestože letos na střední školy zamířil silný ročník žáků devátých tříd, další třídy z kapacitních důvodů nebylo třeba otevírat. V tomto roce však mohly střední školy a čtyřletá gymnázia zřizovaná krajem využít výjimku z nejvyššího počtu žáků ve třídě. „Střední školy mohly v jedné třídě navýšit počet až o čtyři žáky. U oboru čtyřletého gymnázia bylo v souvislosti s demografickým nárůstem počtu patnáctiletých možné navýšit počet o dva, tedy až na dvaatřicet žáků,“ doplnila Birklenová.

18. května 2023

,